Může sova žít se skřivanem?

Může sova žít se skřivanem? To není otázka na ornitologa, ale zamyšlení od Jen Doll na serveru ExtraCrispy nad tím, jestli je možné, aby pár, kde jeden je ranní ptáče a druhý rád ponocuje, měl spokojený vztah.

Okolo deseti procent populace spadá pod ranní ptáčata, sov je kolem pětiny, zbytek se nachází někde mezi. Vědci našli téměř 80 genů spojených s ranním a večerním typem, což je dech beroucí. Člověk se může adaptovat, ale své predispozici neunikne.

S oběma laděními je spojena i spousta mýtů. Například takových, že sovy nejspíš nebudou ctít stálou pracovní dobu od 9 do 5 nebo netouží po dětech, protože obojí by je ráno tahalo z postele. Ranní lidé jsou zase považováni za zodpovědnější, starostlivější - a také podstatně nudnější. Některá tato tvrzení mají oporu ve výzkumech, jiná jsou čiré smyšlenky.

Jen Doll – sama sova, která nechodí spát před půlnocí - zkoumá partnerská soužití, kde jeden tráví noci, zatímco druhý si rád přispí. V párech, s nimiž mluvila, často jako hlavní kvalita u obou figuroval „čas pro sebe“, který tak každý z nich získává. Rozdílné biorytmy se prý dají dobře vyladit i při péči o dítě.

Okouzlující je epizoda s manželi, kteří spolu žijí již po dobu 21 let, a leckdy se jim stane, že jeden si jde lehnout, když druhý vstává. „Za tu dobu jsme pochopili, že se mnou není radno ráno mluvit, a já na ní zase vidím, že může vyletět z kůže, když ji večer přemáhá spánek, ale ještě chce dokoukat seriál,“ popisuje Jeff Sharp. Z čehož Jen Doll s nadsázkou vyvozuje, že je to právě ono odloučení a míjení se, které vztah a vzájemnou touhu posiluje.