Píše se jedna neděle v červnu 1922. Cyklista přijíždí k hostinci Kugler Alm blíže Mnichova. Lokál je plný bezstarostných výletníků. V tentýž moment však hostinskému Franzi Xaveru Kuglerovi kelnerka vzadu tajně sděluje nemilou zvěst, že dochází pivo. Kugler se zprvu vyleká, pak ale rychle nachází řešení – míchá zbytky tmavého piva s citronovou limonádou. A již se to nese vyprahlému cyklistovi. „Wast ist das?“ ptá se cyklista. Hostinský rychle uvažuje, jak by nový nápoj pojmenoval, a rozhlíží se kolem sebe – židle ne, kukačky také ne. Pak jeho pohled sklouzne na cyklistu. „Radler,“ zvolá. To znamená cyklista, takže cyklista, potěšen, vypije nápoj se značnou chutí.
Přesně o devadesát let později se píše jedna neděle v červnu 2012. Jiný cyklista přijíždí do výletní restaurace kdekoli na území ČR. „Pivo s limonádou,“ objedná si. „To jste se musel zbláznit!“ zvolá hostinský a jen neochotně mixuje pivo s limonádou. Bručí u toho a chtěl by do nápoje také plivnout. Je ale příliš tupý, otylý a nerozhodný, takže to nezvládne. Aspoň tedy zlobně utrousí: „Cyklista.“ Cyklistovi se nápoj vzpříčí v krku.
Nápoj cyklista tedy nevznikl a české pivovary tedy nedodávají na trh cyklisty, nýbrž radlery. Zrovna to ale dělají ve velkém.
Píše se pořád ještě červen 2012, na českém trhu je radlerů několik druhů a je to nápoj dostupný všem, sociální a demokratický, což by potěšilo bavorské sociální demokraty, kteří ho údajně pili ve svých cykloklubech ještě před Kuglerem. Přesto však cyklisté a hosté obecně musí čelit bručení a jiné šikaně ze strany hospodských vždy, když si ho objednají.
A vlastně hlavně proto vznikl také tento text. Cyklisté, noste ho při sobě, a když vám bude hostinský chtít plivnout do radleru, donuťte ho, prosím, si ho nejprve přečíst. Radler se totiž nosí, a to již dlouhých devadesát let. Víte, výčepní?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
