Zbrojovky a čisté technologie: tahouni křehkého ekonomického růstu Česka

Pandemie, válka, energetická krize a rekordně vysoká inflace. Za posledních pět let se nahromadila spousta důvodů, proč se Česko dostalo do ekonomické krize, které se propsaly do značně rostoucích nákladů na život. Češi proto v lepším případě utráceli méně, v horším začali mít problém vyjít se svými příjmy.

Tato doba je ale pryč – tuzemská ekonomika v minulém roce překvapivě vzrostla o 2,5 procentního bodu a podobné tempo ekonomové věští i pro letošek. Hlavním důvodem jsou plné košíky a fronty u kadeřníků – odborným termínem řečeno růst spotřeby, která se například podle ekonomky Jany Steckerové z Komerční banky dostala loni na úroveň před pandemií covidu z roku 2019.

To ale logicky otevírá poměrně komplikovanou otázku: jak dlouho něco takového může vydržet? Jak dlouho může spotřeba táhnout hospodářský růst? V minulosti se hodně mluvilo o tom, že porevoluční ekonomický příběh Česka se vyčerpal – narazil na své limity.

Ekonom Tomáš Dvořák z organizace Oxford Economics říká: růst tažený spotřebou může vydržet tak dlouho, jak budou růst reálné mzdy zaměstnanců – tedy zvýšení příjmů po odečtení inflace. Podle Dvořáka se bude růst mezd postupně snižovat, třeba kvůli tomu, že podle statistik se snižují marže – rozuměj ziskovost – firem, což znamená, že zbývá méně peněz na rostoucí mzdy zaměstnanců. „Teď česká ekonomika prochází cyklickým oživením, kdy se vrací zpět ke svému potenciálu a odmazává to manko z posledních pěti let,“ domnívá se Dvořák.