Čínský špion v Praze: na koho sbíral informace a proč se možná dostane na svobodu?

Jediný český občan vězněný dnes v Číně má poprvé po šesti letech za mřížemi naději, že by se mohl dostat domů. O tom, zda se to nakonec bývalému studentovi čínštiny Matěji P. skutečně podaří, rozhodne tajemný muž, který byl nedávno zatčen v Praze.

Potopen v hlubokých vodách

Na své problémy si Matěj P. zadělal v roce 2019, když ho čínská policie zadržela poté, co u něj údajně našla drogy. V září 2020 ho v jednadvacetimilionovém čínském městě Čcheng-tu, kde se několik měsíců předtím tehdy pětadvacetiletý student čínštiny usadil, aby si tu na jazykovém kurzu zdokonalil řeč, soud uznal vinným z trestného činu obchodování s drogami a vyměřil mu dvanáctiletý trest. Tato suchá zpráva o rozsudku, výši trestu a jménu věznice představuje zároveň jediná konkrétní data, která lze o Matěji P. najít v dostupných čínských zdrojích. A zatímco on se beze stop potopil do hlubokých vod čínského vězeňského systému, doma jeho případ dlouho unikal veřejné pozornosti.

Univerzita Palackého v Olomouci, kde před svým odjezdem do komunistické říše studoval čínskou filologii, neměla o jeho dramatickém osudu tušení, protože už u ní nepokračoval v navazujícím magisterském studiu, a ona neměla tudíž důvod jeho stáž blíže sledovat. „O jeho problémech jsem se dozvěděl od jednoho člověka až teprve v průběhu loňska a začal jsem to samozřejmě řešit,“ říká Respektu děkan olomoucké filozofické fakulty Jan Stejskal.

Kdy přesně zjistili synovo zatčení jeho rodiče a jak následně postupovali, je dodnes obestřeno tajemstvím. Je pravděpodobné, že od něj či o něm získali nějaké základní informace, takže ho v Česku nehlásili jako pohřešovanou osobu. Také možná nevěděli, co pro člověka s kriminálním rozsudkem v daleké zemi vlastně můžou dál dělat, a mohli nějaký čas osaměle tápat ve svých potížích, čemuž by nasvědčovalo, že zdejší úřady oficiálně kontaktovali – jak sdělilo ministerstvo spravedlnosti za předchozího vedení – až tři roky po synově uvěznění.

Konkrétně to udělala jeho matka, která měla v březnu 2023 písemně oslovit prezidentskou kancelář s žádostí o „podporu v řešení případu“. Bylo to v době, kdy se zrovna v úřadě hlavy státu střídali Petr Pavel s Milošem Zemanem a hradní úředníci se na základě ustálené praxe s dopisem obrátili na ministerstvo spravedlnosti. Jeho experti pak ve spolupráci s mezinárodněprávním odborem ministerstva zahraničí vypracovali žádost čínským justičním orgánům s výzvou, aby zvážili předání odsouzeného k dokončení výkonu trestu do Česka.

Protože o tom ale mezi oběma zeměmi není žádné smluvní ujednání, záleží vždy jen na libovůli osloveného, zda tak učiní, a faktem je, že Peking na tuto možnost nikdy nekývl. „Čínská strana ani po urgencích neposkytla své stanovisko,“ říká mluvčí ministra spravedlnosti Vladimír Řepka. „Pokud jde o dotaz, jak se na případ díváme a jestli byl odsouzený právem, je třeba uvést, že jsme neobdrželi odsuzující rozsudek. Ministerstvo disponuje informací, že jmenovaný byl uznán vinným z trestného činu obchodování s drogami.“

Ani po mnoha letech od uvěznění tak nikdo v Česku neví, jestli Matěj P. držel jen malé množství marihuany pro svoji potřebu či pro pár přátel, anebo se namočil do obchodování s tvrdými drogami. A nikdo neví ani to, jak na to čínská policie přišla. Od syna o tom mohou být vyrozuměni rodiče, kteří by mohli také hlídat, zda skutečně české úřady urgují jeho možné vydání do Česka, ti o tom ale nekomunikují. Na žádost Respektu o rozhovor jeho matka nereagovala a k zastižení nebyla ani ve své práci. „Nemá to cenu, nebude s vámi mluvit, s nikým se o tom nebaví,“ říká její kolegyně. Role otce Matěje P. je ještě zamlženější, Respektu se ho vůbec nepodařilo dohledat.

Prolomit ticho

Vedle pokusů ministerstva spravedlnosti dostat Matěje P. v minulých letech do Česka téma otevírali při různých jednáních s čínskými protějšky i další čeští politici a jejich emisaři. „Bavili jsme se o tom s Číňany, když jsem tam byl na pracovní cestě. Argumentovali jsme, že by to bylo humanitární gesto. Že kdyby pokračoval v trestu u nás, mohli by ho snadněji navštěvovat jeho rodiče,“ říká například bezpečnostní poradce bývalého premiéra Petra Fialy Tomáš Pojar, jenž Čínu navštívil se šéfem tuzemské rozvědky v roce 2023. „Říkali, že se na to podívají. I když ho nepustili, náš velvyslanec později popisoval, že k němu zlepšili přímý kontakt.“

Zástupci českého generálního konzulátu v Čcheng-tu mají na místě dohlížet na to, jak je s Matějem P. ve vězení nakládáno – zda není mučen, šikanován ani zdravotně nestrádá. Otázku Respektu, co o jeho případu vědí, zda mají k vězněnému Čechovi přístup a v jakém je stavu, nechala česká ambasáda v Pekingu bez odpovědi. „Řeším v současné době repatriační lety a převoz českých občanů ze zemí postižených ostřelováním Íránu. S případem z Číny se musím teprve blíže seznámit,“ říká ministr zahraničí Petr Macinka v odpovědi na dotaz, jak je o stavu českého vězně informován on.

Dlouhodobé ticho kolem českého studenta prolomil nicméně teď v únoru bývalý prezident Miloš Zeman. „Při dnešním setkání s čínským velvyslancem jsem apeloval na vyřešení případu, který mě osobně velmi trápí. Jde o českého studenta zadrženého na území ČLR. S respektem k právní stránce věci jsem požádal prezidenta Si Ťin-pchinga o humanitární gesto ve prospěch českého studenta. Jsem přesvědčen, že takové gesto by prospělo dobrým vztahům,“ napsal Zeman 18. února na své facebookové stránky.

Neřekl nic o drogách, o věc ale vzbudil zájem, když několik médií začalo ve svých textech řešit, co se s Matějem P. aktuálně děje a jestli má nějakou šanci dostat se do Česka. Zástupci bezpečnostní komunity v tu samou chvíli začali v neformálních rozhovorech mluvit o tom, že Zemanovým hlavním motivem nemusí být snaha pomoci českému studentovi v nouzi, ale spíše pokus skrze jeho kauzu začít sondovat, zda by nešel využít k vysvobození jiného vězně – čínského občana v české vazbě –, o jehož výměnu mají zájem Zemanovi dlouholetí političtí spojenci v Pekingu.

Vydírat a kompromitovat

Necelý měsíc před Zemanovými slovy zadržela Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě během tiché, diskrétní akce v Praze čínského novináře Jang I-minga. Zdroje Respektu z bezpečnostní komunity tvrdí, že tajná služba BIS I-minga dlouhodobě sledovala jako agenta čínské rozvědky MSS vystupujícího pod falešným novinářským krytím, a když měla pocit, že důkazy o jeho špionáži jsou dostatečně silné, obrátila se na policii, aby případ dokončila. Česko ve stejnou dobu učinilo i několik preventivních bezpečnostních opatření včetně stažení vybraných lidí z Číny, aby je Číňané nemohli účelově zatknout.

Do Prahy Jang I-ming přicestoval jako zpravodaj deníku komunistické strany Číny Kuang-ming ž’-pao v listopadu 2021, když dostal od ministerstva zahraničí akreditaci pro novinářskou práci. V domovském deníku zveřejňoval rozhovory s českými, pročínsky vystupujícími politiky, mimo jiné s dlouholetým europoslancem ODS a dnes zahraničněpolitickým poradcem Motoristů sobě Janem Zahradilem nebo se šéfkou komunistické strany Kateřinou Konečnou.

Jak upozornil ve své analýze český web Sinopsis, kriticky mapující komunistickou Čínu a její aktivity v Evropě, deník Kuang-ming ž’-pao nemusel v Česku sloužit jen jako krytí pro čínské špiony vydávající se za novináře. Do tuzemského prostoru se zároveň snažil dostávat i co nejvíc pozitivně vyznívající informace o této autoritářské zemi, když navázal spolupráci s Literárními novinami, které pak přetiskovaly propagandistické texty čínských novinářů. Seznam Zprávy, jež na to v minulosti jako první upozornily, napsaly, že její podmínky odmítl vydavatel jakkoli popsat.

O něco hlubší vhled do Jang I-mingova případu dostali na nedávném únorovém uzavřeném jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS vybraní poslanci. Tajná služba jim podle informací Respektu sdělila, že Jang I-ming sbíral v Česku kompromitující informace na politiky – předsedkyni Poslanecké sněmovny za minulé vládní koalice Markétu Pekarovou Adamovou a šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Z pohledu eventuálních čínských zájmů to dává logiku: oba dva ve veřejné debatě vystupovali jako nejhlasitější podporovatelé spolupráce Česka s Tchaj-wanem a ostrov, který Čína považuje za svoji protizákonně odtrženou provincii, k velké nelibosti vládců v Pekingu navštívili.

Dalším člověkem, na něhož se měl Jang I-ming zaměřit, měla být podle poslanců profesorka sinologie Olga Lomová. Ta je spojena s kritickým webem Sinopsis, který systematicky mapuje porušování lidských práv v Číně a perzekuci tamní ujgurské menšiny. „Řekli nám, že měl zájem hlavně o poznatky, jež by mohly v rukách Číny posloužit k jejich vydírání nebo diskreditaci, a že je získával od sítě spolupracovníků, kterou si tu budoval. Na otázku, zda to bylo za peníze, jsme nedostali jednoznačnou odpověď,“ říká jeden z poslanců, který se jednání o Jang I-mingovi účastnil.

Pravidelná hlášení měl podle dalšího poslance seznámeného s fakty odesílat Jang I-ming do Číny dvakrát měsíčně, zřejmě z budovy čínské ambasády v Praze, kterou opakovaně navštěvoval. BIS i policie zjistily, že ho ostraha pravidelně vpouští dovnitř.

Čínská ambasáda na otázky Respektu ohledně špionážní práce Jang I-minga v Česku neodpověděla. Na novinářském postu dopisovatele deníku Kuang-ming ž’-pao, jak také uslyšeli poslanci, měli před Jang I-mingem působit dva jiní čínští agenti. Zadržen a vazebně stíhán je ale až on, k čemuž policii pomohla teprve nedávno schválená nová legislativa.

Mnoho věcí

Jde o to, že v minulosti tu s žádným cizím agentem neproběhl soud (zadržení špioni včetně nejznámějšího ruského špiona nultých let Roberta Rachardža byli nakonec vždy vykázáni jako nežádoucí osoby ze země), protože tajné službě a policii se nikoho z nich nepodařilo dopadnout při získávání přímo zákonem označených utajovaných informací – třeba vybraných vládních dokumentů nebo materiálů tajných služeb –, což tehdejší právní úprava stanovovala jako podmínku špionova zadržení. Chytit někoho při činu s tajným materiálem je krajně náročná operace, policie a BIS nemusely mít dostatek příležitostí, možností nebo štěstí něco takového zrealizovat.

Bezpečnostní komunita roky namítala, že trestný čin vyzvědačství, postavený pouze na úmyslném vyzrazení, sbírání nebo předávání utajovaných informací, je z jejího pohledu příliš úzce vymezen a neumožňuje dostatečně potírat špionáž. Řada špionážních aktivit totiž nemusí přímo souviset s něčím utajovaným; k vydírání nebo prosazování zájmů cizí mocnosti může stačit třeba i znalost soukromí vybraných osob, především jejich případných slabostí – od závislosti na alkoholu až po milenky.

A politici tento argument nakonec vzali vážně a za Fialovy vlády zařadili trestný čin tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc. Na rozdíl od vyzvědačství je volněji formulovaný, k postavení před soud stačí, když policie někomu prokáže, že vykonává činnost pro cizí moc v „úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Činností se rozumí mnoho věcí včetně cíleného opatřování si kompromitujících poznatků na zvolené politiky. Tato právní úprava měla i mnoho kritiků, namítali, že je natolik vágní, že může být zneužitelná i vůči domácím kritikům vlády.

Ústavní soud těmto hlasům nedal ve svém únorovém nálezu za pravdu, zrušení trestného činu zamítl. Spolu s Jang I-mingem zatím nebyl obviněn nikdo z jeho údajných českých spolupracovníků, což by nasvědčovalo tomu, že se policii nepodařilo prokázat, že by tak činili úmyslně, jak zákon vyžaduje. V justičních kuloárech se mluví o tom, že státní zastupitelství považuje důkazní situaci nicméně za natolik pevnou, že nechce otálet, a historicky první soud s cizím špionem by se tak mohl uskutečnit v řádu tří až čtyř měsíců.

„Tak jako při první aplikaci každé nové právní úpravy bude odborná právnická veřejnost jistě i v tomto případě se zájmem sledovat argumenty obžaloby i obhajoby, a především přesvědčivost odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně i toho odvolacího, ať už budou odsuzující, nebo zprošťující. Sám Ústavní soud uvedl, že případně obecně znějící pravidla trestní odpovědnosti mohou být upřesňována následnou soudní praxí. A právě o ni teď jde,“ říká k soudnímu procesu advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil.

Můžu přispět

Možné odsouzení svého občana si zřejmě uvědomují i Číňané. Zdroje Respektu z diplomacie a vlády tvrdí, že u českých politiků začali jejich diplomaté a představitelé ministerstva zahraničí v průběhu února zjišťovat, zda by bylo možné dostat Jang I-minga do Číny. Jako jedna z možností je přitom zmiňována výměna za českého vězně v Číně – Matěje P. Právě na něho se také rozpomněl zmiňovaný exprezident Zeman, politik s vynikajícími vazbami na čínskou ambasádu v Praze a vrcholné představitele čínské moci.

„O vězněném studentovi mě informoval děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V listopadu loňského roku jsem požádal velvyslance ČLR, aby prezidentu Si Ťin-pchingovi tlumočil moji žádost o humanitární gesto vůči občanovi naší země. K tématu jsem se vrátil na setkání s panem velvyslancem v tomto roce, kdy jsem opět intervenoval ve prospěch vězněného českého studenta,“ odpovídá Zeman Respektu prostřednictvím SMS zprávy na otázku, proč se o Matěje P. začal zajímat. „Zmíněný případ pouze sleduji,“ dodává exprezident k tomu, zda angažmá v přesunu Matěje P. do Česka nesouvisí se snahou vyměnit Jang I-minga.

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal uvádí, že se poprvé na Zemanovu kancelář kvůli studentovi obrátil loni na přelomu léta a podzimu, když ho někdo, jehož jméno nechce říct, poprvé na Matěje P. upozornil. Zemana tehdy písemně kontaktoval kvůli jeho dobrým kontaktům na Čínu. „Obratem mi odpověděl, abych mu k případu poskytl detaily. Ty jsem posbíral, byl jsem v kontaktu také s rodinou toho kluka. Současně jsem byl Milošem Zemanem požádán, abych o věci nikde s nikým nemluvil,“ říká Stejskal.

Co Zemana o několik měsíců později, krátce po zadržení čínského špiona, přimělo udělat pravý opak? „Panu velvyslanci jsem sdělil, že svoji žádost prezidentovi ČLR zveřejním. Úspěšné vyřízení mé žádosti bych vnímal nejen jako pomoc celé studentově rodině, ale také jako potvrzení dobrých česko-čínských vztahů. Věřím, že informování veřejnosti k tomu může přispět,“ říká k tomu Zeman.

O Jang I-mingovi mluvil podle zdrojů Respektu z vlády na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově i čínský ministr zahraničí Wang I s jeho českým protějškem Petrem Macinkou. Wang I prý výměnu přímo nenastolil, měl ale Macinkovi říct, že zadržený Číňan není špion, nýbrž novinář. Macinka mu měl odvětit, že o jeho skutečné práci má jiné informace a že o případu rozhodne „nezávislá justice“.

Členové vlády, s nimiž Respekt mluvil, do budoucna možnou výměnu nevylučují. Mohlo by to vyhovovat i premiéru Andreji Babišovi, který letos cestu do Číny zvažuje. Chtěl by zde zlepšit vzájemné vztahy a špionážní kontroverze jde proti tomu. Ministři se ale shodují na tom, že Čína musí nejprve požádat o vydání Jang I-minga, jemuž hrozí až pět let vězení (dosud se tak nestalo), a že než by mohlo dojít k případné výměně, musí být nad zadrženým Číňanem vynesen alespoň prvoinstanční soudní verdikt. „Teprve pak se o tom můžeme bavit,“ říká jeden z ministrů.