Pro včerejší Radiožurnál jsem napsal tento krátký komentář k aktuálnímu dění:
Tak Věci veřejné odcházejí z vlády. Ta se ale podle všeho nijak razantně měnit nebude. Podporu zajistí přeběhlíci nové platformy Karolíny Peake. Vláda tak může mít podporu asi 102 až 104 poslanců. Toto všechno napovídá tomu, že nové volby hned tak nebudou. Nejen že je vůbec nechtějí poslanci z Věcí veřejných, ale hejtmani z ČSSD by chtěli volby nejdříve dohromady s volbami krajskými a ODS by je chtěla až s volbami prezidentskými příští rok, kdy by voliči mohli začít kompenzovat krajské vítězství levice. Z toho vyplývá, že tu máme příliš roztříštěných zájmů a nic nesměřuje k dohodě o předčasných volbách.
Druhá věc je, jestli tato vláda ještě v parlamentu něco prosadí. Zvýšení daní jistě projde, patrně i úspory ve zdravotnictví. Na osud církevních restitucí nebo penzijní reformy bych si však nevsadil. Potíž penzijní reformy je především v tom, že ji opozice zatím odmítá jako princip, a bude-li zavedena, chce ji zrušit.
Jakkoli můžeme opozici tisíckrát nadávat a z neochoty reformovat penze ji všelijak vinit, je zřejmé, že systém penzí více než cokoli jiného musí stát na důvěře, a pokud hrozí jeho institucionální nestabilita, je to od začátku nějak špatně.
Kromě již dohodnutých věcí toho vláda příliš neprosadí, což tolik nevadí. Neustálé kvedlání systémem a různá věčná cvičení s přechody na superhrubou mzdu a zase zpět ekonomice a podnikání neprospívají. Udržovací vláda nemusí být v určitém ohledu na škodu. Z neustálého měnění věcí a přehršle nových nápadů začíná být společnost a ekonomika unavená.
A nakonec tu máme hrozbu komunismem. Německý deník Die Welt napsal, že Čechům hrozí návrat komunismu k moci a že to nikomu u nás nevadí. Tak nevím. Podle mě to spoustě lidem vadí, například všem, kteří by pořád volili pravici nebo středové strany, což je takřka polovina lidí.
Varianty povolebních koalic jsou všechny otevřené stejně. Může vládnout velká koalice ODS a ČSSD, ČSSD s TOP 09 a třeba s lidovci, nebo bez nich. Podpora komunistů vládě může být tichá, nebo otevřená. Již Jiří Paroubek prohlasovával některé zákony s komunisty a Klaus se s jejich pomocí dostal dvakrát na Hrad. Představa, že komunisté budou opravdu sedět ve vládě, je nevábná, ale šance na to je stále dost malá. Je to strana nesystémová, protievropská apod. Možná je to škoda. Třeba by se u vlády znemožnili rychleji než Věci veřejné. A byl by od nich – v této jejich podobě a organizaci – na dost dlouho pokoj. Když se člověk podívá na obličeje představitelů KSČM, je zjevné, že zrovna od nich odolnost vůči úplatkům a rozkrádání příliš čekat nelze. A ani nejsou moc chytří, aby to dokázali skrývat.
…
Když už vládě hrozí další demonstrace a možná i stávky, měla by jaksi předvést, že boj s korupcí a rozkrádáním veřejných prostředků myslí vážně. Pokud policie zjistí, že manželka jihočeského kmotra Pavla Dlouhého, která neplatí žádné daně, pere přes své účty miliony ze státních dotací (taky jste si mysleli, že démon z Hluboké to dělá chytřeji?), má to okamžitě skončit zatčením obou jmenovaných a jejich odvezením do vazby a má to být hlavní zpráva televizních zpravodajských relací.
Místo toho se policie může přetrhnout, aby do vězení odvedla řidiče autobusu, který přidělává tykadla politikům. Kde to jsme?
…
Tutéž otázku si kladu v souvislosti se jmenováním Vladislava Husáka šéfem útvaru na ochranu politiků. To si pan ředitel Lessy opravdu myslí, že si lidé nevšimli propojení Vladislava Husáka s provařeným a obviněným Romanem Janouškem?
Mimochodem: to aby se ministři začali bát o svoji bezpečnost.
…
John Plender ve Financial Times upozornil, že zatímco se zpravodajství soustředí především na evropskou politiku, začíná být největším problémem Evropy nefunkční vztah bank a reálné ekonomiky.
Plender napsal, že „s tím, jak se začarovaný kruh ekonomických podmínek zhoršuje, zhoršují se výdělky bank a kvalita jejich aktiv. To eroduje kapitál bank a vyvolává potřebu dalšího stahování peněz z ekonomiky… To všechno se může dít velmi neuspořádaně, může dojít k synchronizovanému prodeji aktiv a spirále klesajících cen… Největší obětí budou tržní ekonomiky východní Evropy, protože banky z eurozóny budou repatriovat fondy. Další obětí budou malé a střední podniky.“
Patříme do té východní Evropy podle autora i my? Předpokládám, že Česká národní banka by asi s jeho popisem akutní hrozby nesouhlasila.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].