Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí

Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, která ve světě podporuje nezávislou žurnalistiku, v Praze otevírá kancelář pro střední a východní Evropu. Ředitel organizace Thibaut Bruttin to zdůvodňuje tím, že jde o místo, kde svoboda slova vždy hrála velkou roli a Česko je v tomto ohledu v mezinárodním žebříčku na desáté příčce. Nejsou tu potírána nezávislá média jako na Slovensku či v Maďarsku, funguje zde silná veřejnoprávní televize a rozhlas. „V některých evropských státech a také v kandidátských zemích EU existují vážné obavy, zda tu jde svobodně vykonávat novinářskou práci. A pokud je někde v EU novinářská svoboda v ohrožení, musíme být blíže komunitám, jichž se to týká. Proto otevíráme kancelář v Praze, která je těmto regionům blíže,“ říká Bruttin v rozhovoru o tom, co dnes novinářskou práci nejvíce ohrožuje.

Mluvíme spolu ve chvíli, kdy se v Česku formuje vláda, která je vůči nezávislým médiím kritická a často s nimi ani nemluví, ta veřejnoprávní chce dokonce omezovat. Její součástí budou krajně pravicoví politici inklinující k Rusku. Nebyl výběr Prahy nakonec omyl? Nebyla by lepší třeba Vídeň?

Nechci obě země srovnávat, ale myslím, že nad Vídní se v poslední době také trochu stahují mračna. Zmínil jste svobodu slova, náš index však porovnává svobodu tisku, což je něco docela jiného. Neměří svobodu lidí vyjadřovat své postoje, ale možnost novinářů vykonávat svoji práci. To je něco, za co bojujeme a co je ve veřejném zájmu. Dnes je Česko na desáté příčce, nevím, na jaké bude zítra, jsme si vědomi toho načasování. Ano, za vlády Andreje Babiše a Miloše Zemana tu byla svoboda tisku nižší a to se může brzy zopakovat. Novinářská svoboda není zaručená věc, vede se o ni neustálý boj. A musíme si vážit médií a redakcí, které za ni bojují. A abych odpověděl přímo na otázku: organizace je jen tak velká, jak velká je její síť.

Která hlavní ohrožení novinářské svobody vidíte?