Prezident Duda: Raketu, která zasáhla Polsko, patrně vystřelili Ukrajinci, šlo o nehodu

Ukrajina má za sebou asi největší ruský útok na civilní infrastrukturu od začátku ruské invaze. Nejméně devadesát ruských raket mířilo v úterý na elektrárny a rozvodné sítě. V úterý večer tak bylo podle zpráv ukrajinských médií sedm milionu lidí bez proudu. Víc než o pokračující agresi proti civilním cílům se však tentokrát v médiích mluví o tom, že raketa ruské výroby dopadla při úterní vlně na polské území, zasáhla sušičku obilí ve městě Przewodów a zabila dva lidi.

Souvislost s nejnovějším útokem Moskvy však nikdo oficiálně nepotvrdil a všichni byli ve vyjádřeních velmi obezřetní. Jasno až ve středu v poledne vnesl do události polský prezident Andrzej Duda. Raketu, která v úterý zasáhla Polsko, patrně vypálila ukrajinská protivzdušná obrana a nešlo o úmyslný útok, sdělil podle agentury Reuters. Ukrajinská armáda poté informovala spojence, že v době dopadu střely do Polska střílela v oblasti po ruské raketě, uvedla CNN.

Ukrajina zároveň požádala Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování incidentu, a aby jí neprodleně poskytlo přístup na místo, kam střela dopadla. Podle Dudy by ale s ukrajinskou účastí kromě Polska musely souhlasit také Spojené státy. Na ukrajinskou účast při vyšetřování naléhá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nadále zůstává přesvědčen, že na Polsko nedopadla ukrajinská, ale ruská raketa.

Ruská výroba

O věci jako první informovala agentura AP. V úterý ospoldne uvedla, že podle nejmenovaného vysoce postaveného představitele amerických tajných služeb na místo dopadly ruské rakety - což bylo v médiích interpretováno i tak, že šlo o střely vypuštěné Moskvou, ať už úmyslně či neúmyslně. Ve středu ráno však AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele napsala to, co nyní potvrdil Duda: že podle předběžných zjištění šlo o jednu raketu a zřejmě ji vypálily ukrajinské ozbrojené síly, když mířily na přilétající ruskou střelu. Americký prezident Joe Biden řekl už ve středu dopoledne podle Reuters partnerům ze zemí G7 a z NATO, že vzhledem k trajektorii je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska, ale incident se stále vyšetřuje.

Polské ministerstvo zahraničí ve večerním prohlášení potvrdilo, že raketa zasáhla jmenovanou vesnici v 15:40 SEČ. Rovněž ovšem nespecifikovalo, kdo ji vystřelil, mluvilo jen o raketě ruské výroby. Také prezident Duda pak uvedl, že země nemá definitivní důkazy o tom, kdo vypálil raketu. V souvislosti s incidentem si ale Polsko předvolalo ruského velvyslance ve Varšavě, aby podal vysvětlení.

Polsko je člen NATO, pokud by se potvrdilo původní podezření, že šlo o raketu vypuštěnou Moskvou, teoreticky by se mohlo jednat o napadení členského státu, a Varšava by tak alianci mohla požádat o kolektivní obranu. Prezident Duda v úterý večer - ještě před zveřejněním nových informací - uvedl, že země pravděpodobně zažádá o konzultace na základě článku 4 smlouvy Severoatlantické aliance. Kvůli výbuchu se ve středu sejdou velvyslanci členských zemí NATO. Polská vláda a prezident hned po  explozi svolali mimořádné zasedání bezpečnostní rady. Mluvčí kabinetu Piotr Müller po něm uvedl, že Varšava zvyšuje pohotovost některých vojenských jednotek a na místě je vyšetřovací tým.

Obě strany 

Moskva zprávy o svém zapojení ihned odmítla s tím, že jde o „úmyslnou provokaci“. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že  neútočilo na cíle poblíž ukrajinsko-polské hranice a že úlomky z místa, jejichž snímky zveřejnila média, nemají nic společného s ruskými zbraněmi. I server Meduza působící v lotyšském exilu upozornil v úterý večer, že do Polska mohl dopadnout úlomek protiletecké rakety S-300, které má ukrajinská protivzdušná obrana. Rakety S-300 používají obě strany - ačkoliv jsou určeny k sestřelování vzdušných cílů, Rusko je v nynější fázi války používá k ostřelování pozemních cílů, protože zřejmě již vyčerpalo zásoby vhodnějších zbraní. Rakety S-300 se při palbě na pozemní cíle nevyznačují přesností.

Nová vlna ruských raketových útoků přišla poté, co Ukrajinu dobyla zpět jihoukrajinské město Cherson. Ruská vojska se stáhla za veletok Dněpr, ale ukrajinské síly na ně dál tlačí a ohrožují jejich pozice. Očekává se, že je Kyjev  bude dál vytlačovat - zpět zatím dobyl zhruba polovinu území okupovaného po letošním únoru. Ze stovky vystřelených raket jich v úterý na ukrajinské území dopadlo sedmnáct, zbytek sestřelila  protivzdušná obrana. Řada lidí se ukrývala v krytech, v Kyjevě pak v metru stejně jako na začátku války v únoru. (Reportéři Respektu mohli pracovat, protože se nacházejí v čerkaské oblasti, jedné z mála, která útoky nebyla výrazně zasažena.)

Za posledních několik týdnů, co se Rusko na ničení civilních cílů zaměřuje, si už ukrajinský stát zvykl. Dodávky proudu dokáže obnovit rychle, železniční doprava se nezastaví - kde je to nutné, místo elektrických nastoupí dieselové lokomotivy (jako aktuálně v Charkově). Takto masivní útok si ale s velkou pravděpodobností vyžádá delší a složitější opravné práce. Pravidelné a plánované odstávky elektřiny, které mají zkoušenou síť šetřit, se tak možná prodlouží. Nicméně to je vše, čeho se útoky zatím podařilo dosáhnout.