Přijdeme o vodu, vzduch i klid. A kvůli čemu? Aby nějací miliardáři ještě víc zbohatli?

„Za chvilku po pravé straně uvidíte, kde už pokáceli stromy,“ říká Michael Pilch, usměvavý padesátník s řídnoucími vlasy a kulatým obličejem, a během řízení ukazuje ven z auta. Jeho stříbrný kombík ujíždí po klikatící se silnici mezi vysokými listnatými stromy, jejichž listí pomalu začíná nabírat podzimní barvy, když najednou porost na jedné straně skončí a skrz podzimní mlhu je vidět zcela vykácený, prudce klesající svah. Auto pomalu míří zpět k městu ležícímu v údolí, pak ale zahne do protějšího kopce. „Tady by mělo být další obrovské datové centrum, velké jako několik skladišť,“ říká. Stromy tu však zatím stojí dál a nejméně do poloviny listopadu budou. Až do té doby se v místních lesích nesmí kácet, kvůli hnízdění chráněného druhu netopýra. Pilch, který se tu narodil a vyrostl, zase auto otočí a vrací se zpět dolů do údolí, do městečka Archbald.

Venku lehce mrholí a začíná se šeřit. Přesto však, když auto projíždí městem, jsou zřetelně vidět žluté cedule s nápisem NO DATA CENTER zapíchané u většiny domků podél hlavní silnice. Projedeme několika křižovatkami a za pár minut Pilchovo auto zastavuje u místního parku. Dětské hřiště je kvůli počasí prázdné, houpačky jsou ale nově natřené a trávník čerstvě posekaný. Pilch vystoupí z auta. „Tady má stát další komplex. Hned tady vedle hřiště,“ ukazuje na lehce zalesněnou oblast, kde park pokračuje. Komplex má podle plánu obsahovat osmnáct budov datových center, každá skoro dvacet metrů vysoká. „Je to naprosto šílené, vůbec nechápeme, jak to někoho mohlo napadnout,“ shrnuje Pilch situaci, ve které se sedmitisícové město na severu americké Pensylvánie ocitlo.

Tento šokovaně nechápavý pohled sdílí velká část místních, kteří se aktivně začali zasazovat o to, aby gigantická datová centra, která rozlohou připomínají spíše industriální velkosklady, nevznikla jen kousek za jejich domem. A poměrně úspěšně. Nenápadné městečko Archbald se během posledních několika týdnů a měsíců stalo v USA centrem odboje proti bobtnající umělé inteligenci, když během jara a léta postupně rezignovala celá městská rada, která původní projekty schválila.

Nyní má město nové vedení a již vydaná povolení znovu prochází a reviduje. Část výstavby byla na základě nesplnění podmínek určených územním plánem zrušena, další se nyní budou řešit u soudu. Malé městečko tím přilákalo pozornost celoamerických médií i předních politiků, kteří se jen pár týdnů před listopadovými volbami předhánějí, kdo se proti rozmachu datových center postaví rázněji. Ještě před rokem datová centra řešily jen obce jako Archbald, kterým hrozilo, že je vysoké budovy zastíní. Nyní je proti jejich výstavbě podle průzkumů až osm z deseti Američanů a mluví o nich každá politická kampaň ve státech, kde budou Američané rozhodovat, která z politických stran získá na další dva roky většinu v Kongresu.

 Ne na mém dvorku 

„Nejsem žádný blázen, kterému by vadil pokrok,“ říká Pilch, jenž je jedním z nejaktivnějších členů místní sousedské asociace, jednoho ze spolků organizujících odboj proti stavbě datových center. Sám v IT oboru pracuje a řadu data center navštívil osobně. Na rozdíl od většiny svých sousedů tak ví přesně, o čem mluví, když popisuje, jak taková místa vypadají. Přirovnává je k dokonale střeženým betonovým blokům, kde pracují hlavně hlídači strážící spolu se sítí kamer uvnitř rozmístěné servery, jejichž činnost doprovází neutuchající hukot. Jak moc jsou datová centra hlasitá? „Dost,“ říká Pilch s tím, že v sousedním státě New Jersey mají lidé, kterým vyrostla datová centra za domem, před okny matrace, aby v noci mohli spát. Obava z hluku je však jen jedním z důvodů, proč místním výstavba vadí. 

Datová centra také spotřebovávají obrovské množství vody primárně na chlazení, i když záleží na tom, jestli je systém uzavřený, nebo se z něj voda odpařuje. Jinde v USA se však obyvatelé po výstavbě datových center potýkají se suchem, a i tady proto mají obavy, že ačkoli až dosud místní sucho v zalesněné krajině nezažili, s rostoucími globálními teplotami a výstavbou data center by mohlo dopadnout i na ně. 

Další velkou obavou je rostoucí cena energií. Datová centra spotřebovávají obrovské množství energie, i proto je pro firmy sever Pensylvánie lákavou lokací – na místě jsou dostupné vysokonapěťové rozvody, na které je možné se připojit. Zvýšená poptávka však často vede k dražší elektřině pro všechny obyvatele v okolí. A v neposlední řadě jde o kvalitu vzduchu. Kromě napojení na elektrickou síť datová centra používají i dieselové generátory, které do vzduchu vypouštějí zplodiny.

Kromě toho navíc datová centra místním na oplátku nic moc nenabízejí. S výjimkou fáze samotné stavby do města nepřinesou nová pracovní místa, protože, jak už bylo řečeno, kromě ochranky v nich téměř nikdo nepracuje. Městům tak nabízejí jen vyšší daňové výnosy nebo jednorázové poplatky, a to obyvatelům za zničení krajiny, na kterou jsou tak pyšní, přijde málo. Pilch se synem během volna rád jezdí na horském kole v místních lesích. A je ochotný udělat vše pro to, aby o tu možnost kvůli masové výstavbě nepřišel.

„Ať datová centra stavějí podél dálnic v zónách pro velkosklady a další infrastrukturu. Nejsem v zásadě proti umělé inteligenci, ale nechci ji mít tady hned za domem,“ stěžuje si Pilch, jehož syn chodí na místní střední školu Valley View High School. Obrovský areál školy doplňuje samozřejmě také hřiště na americký fotbal nebo atletický okruh. Data centra by měla stát přímo naproti nim. Jako rodič se proto Pilch obává, co by datová centra v tak těsné blízkosti jejich každodenního života pro zdraví jeho rodiny znamenala. A zdaleka není jediný. Škola tak nejen kvůli tlaku ze strany rodičů začala do projektů sama promlouvat, když nedávno získala status účastníka stavebního řízení, a zneklidněně se ptá, co přesně se má za jejími okny postavit. 

„Na rozdíl od některých obyvatel města neříkáme, že nám data centra budou škodit, ale chceme se něco dozvědět,“ popisuje jeden z právníků školy Lawrence Moran. Podle něj je totiž celý byznys nyní příliš spekulativní. Společnosti neříkají jasně, co přesně by datová centra pro okolí znamenala, jak by mohla ohrozit zdraví dětí nebo svým nepřetržitým světlem a hlukem narušovat samotnou výuku. „Nyní se s nimi soudíme, protože nad všemi připomínkami jen mávají rukou a nic nedokážou vysvětlit,“ říká Moran.

Jak přesně by datová centra mohla škodit zdraví, dnes ovšem nikdo neví a vše zůstává zatím na bázi domněnek. Obyvatelé Archbaldu proto zadali vypracování odborné studie, která dopad výstavby obrovských datových center na zdraví místních obyvatel zjišťovala. Ve výsledcích studie z července, kterou prováděla organizace EmPower pod vedením známého vědce v oboru environmentálního zdraví Michaela Corka, se píše, že jeden z plánovaných projektů v Archbaldu zvaný Wildcat Ridge, který počítal s instalací 588 dieselových záložních generátorů, by mohl mít významné nepříznivé dopady na veřejné zdraví a i při relativně omezeném provozu by mohl v souvislosti se zdravím okolních obyvatel způsobit roční škody ve výši 14 milionů dolarů. Výzkum zjistil, že pokud by se záložní generátory používaly častěji, mohly by tyto škody na veřejném zdraví vzrůst až na 124 milionů dolarů.

Nejmenovaný zástupce společnosti Wildcat Ridge v reakci tento týden pro deník The New York Times uvedl, že developeři projektu jsou přesvědčeni, že projekt bude „v souladu s regulačními požadavky, které chrání lidské zdraví“, a dodal, že společnost se zavázala přispívat místní obci „zlepšováním daňové základny pro její občany“ a „zlepšováním vzdělávání jejích dětí“. Společnost rovněž uvedla, že analýza obsahovala „řadu nedostatků“, včetně výpočtů nezohledňujících emisní limity stanovené v povoleních na úrovni státu Pensylvánie a celých USA.

Jde však jen o jeden z šesti plánových projektů kolem Archbaldu. O tom, jaký dopad by měly všechny projekty dohromady, se mohou obyvatelé města jen dohadovat. I v tomto ohledu však mohou slavit malé vítězství. Corkova společnost bude nyní vypracovávat komplexní analýzu nejen pro Archbald, ale pro celý tamní okrsek, kde se má stavět vůbec nejvíce datových center v celé Pensylvánii a pravděpodobně i v celých Spojených státech.

Studie nejen odhadne, jak velké škody může kumulace tolika center způsobit, ale také určí možnosti, jak by developeři mohli snížit negativní dopady na veřejné zdraví, například volbou typů motorů pro generátory, omezením doby jejich provozu a zvážením jejich umístění. Archbald navíc leží v údolí obklopeném kopci, kde by data centra stála. Teď na podzim se tu drží mlha, která město dokáže přikrýt jako peřina. Místní se obávají, že po výstavbě projektů by se mezi domy místo atmosférické mlhy držel smog. 

Predátoři 

Kromě enviromentálních a zdravotních dopadů není v tuto chvíli u data center v Archbaldu jasné ani to, komu by nakonec obrovské datové centrály sloužily. Za stavbou stojí noví developeři, kteří podobné projekty ještě nestavěli a kteří podle svých zveřejněných plánů počítají s tím, že by pak centra prodali nebo pronajali. Zda tak lidé budou mít za domem Amazon, Google nebo třeba data centra vojenského softwaru, nikdo neví.

„Chovají se jako predátoři. Vyhlédli si náš okrsek a jemu podobné a nahrnuli se sem se spekulativními projekty, které ani nejsou pořádně domyšlené,“ říká Kyle Mullins, demokratický kongresman zastupující okrsek, kde leží i Archbald, v pensylvánské Sněmovně reprezentantů. Za poslední rok se pro něj problematika datových center stala politickou prioritou, mimo jiné i proto, že hned v sousedním městě vedle Archbaldu sám bydlí a vychovává dvě malé děti. V místě se narodil a vyrostl a jeho rodina, tak jako většina místních, pracovala v tamních uhelných dolech, které v polovině padesátých let minulého století ukončily provoz.

Po odchodu těžařského průmyslu zůstaly tisíce lidí bez práce, zničená krajina i vzduch i poddolovaná země, která se čas od času připomene menším vzplanutím v někdejších dolech. Krajina se za uplynulých sedmdesát let zahojila a okolí teď zdobí parky a lesy plné košatých stromů a místní si oblast pochvalují jako jednu z nejlepších k životu. Hluboce zakořeněná nedůvěra k novému průmyslu, který chce zcela proměnit tvář okolí, však v lidech i po generacích zůstala.

V místním Kongresu Kyle Mullins předložil desítky návrhů, které mají do budoucna výstavbu podobných projektů více zprůhlednit a regulovat. Firmy nesmějí s městskými radami uzavírat smlouvy o mlčenlivosti nebo místním tajit, jaké dopady výstavba jejich center bude mít.

Politik přiznává, že zpočátku se jeho kolegové o data centra příliš nezajímali, to se však rychle změnilo. I v zablokovaném pensylvánském Kongresu, kde Sněmovnu reprezentantů ovládají demokraté a Senát republikáni a většinu zákonů se tak nedaří odhlasovat, nakonec však velká část Mullinsem navržených zákonů prošla. Zákonodárce je přesvědčen, že se tak stalo díky tlaku místních obyvatel, pod jehož vlivem začali problematiku vnímat i republikánští reprezentanti. Zájmu samozřejmě napomohly i blížící se listopadové volby, v nichž budou obyvatelé Archbaldu volit nejen nové poslance pro pensylvánský sněm, ale i své zástupce do celoamerického Kongresu a nového guvernéra státu.

Kvůli tomu se s problematikou datových center musel vypořádat i demokrat Josh Shapiro, který guvernérské křeslo obhajuje. Ještě před dvěma lety totiž investorům sliboval daňové úlevy, když ve státě něco postaví, nyní však naprosto otočil a dokonce se v Mullinsově poslanecké kanceláři sešel s Michaelem Pilchem a dalšími obyvateli Archbaldu a jejich stížnosti si vyslechl.

Podepsal také několik exekutivních příkazů, které rozmach datových center zastavují a mají podpořit ochranu jednotlivých obcí, které si výstavbu nepřejí. A rozhodně se mu o svém nově nalezeném tvrdém postoji daří voliče přesvědčovat lépe než jeho republikánské soupeřce Stacy Garrity, která také slibovala, že v Pensylvánii výstavbu datových center ještě rozšíří. A nyní se jí z tohoto slibu jen velmi těžce utíká pryč, i když i ona teď prosazuje pozastavení další výstavby.

A situaci (nejen) pensylvánským republikánům neusnadňuje jejich stranický kolega a americký prezident Donald Trump, dlouhodobý hlasitý fanoušek umělé inteligence a velký soukromý investor do jejího rozvoje. Ačkoli podle zdrojů serveru Politico o nepopularitě a problematičnosti datových center z průzkumů dobře ví, od začátku září v jejich prosazování ještě přitvrdil. Nejprve projekty srovnal s husami, které snášejí zlatá vejce, následně pak Američany, kteří proti nim bojují, označil za zabedněnce, kteří si přejí zůstat chudí. 

„O prezidentových nedávných výrocích jsem ještě s republikánskými kolegy ve sněmovně nemluvil, ale dokážu si představit, že je to staví do extrémně nepříjemné pozice, kdy se od něj v této věci musejí nějak distancovat,“ říká Mullins s potutelným úsměvem, který nasvědčuje, že opakovaně zvolený zákonodárce si je svou podporou v nadcházejících volbách jistý. Místní, i registrovaní republikáni, ho v otázce data center podporují a jde přitom o rozhodující téma, podle něhož se v listopadu budou rozhodovat. 

„Kdybych doma vyšla ze dveří, uviděla bych přímo před sebou haly projektu Wildcats. A stačilo by popojet autem pár stovek metrů, abych vjela do uličky mezi dalšími dvěma projekty. To mě samozřejmě strašně rozčiluje,“ říká v aule střední školy jedna z matek, Kelsey Pazanski Wargo. Stejně jako další rodiče si přišla poslechnout zasedání školní rady a zjistit, jestli škola plánuje podniknout proti výstavbě nové právní kroky. „Ale ještě víc mě rozčiluje, co to dělá celé planetě. A upřímně – nemyslím si, že takhle rozsáhlá datová centra potřebujeme. Měli jsme funkční Google i sociální sítě ještě před tím, než existovala. A teď mají sloužit čemu – obecné umělé inteligenci, která možná zničí svět? To nikdo nepotřebuje.“ Další přítomní rodiče včetně Michaela Pilche souhlasně přikyvují.