Grónské choutky, kritika Evropy a pak vstřícnost k Ukrajině. Náladu v Ankaře určoval Trump

Válka v Íránu, blokáda Hormuzu, úspěchy Ukrajiny a neúspěchy Ruska na frontě – překotné dění minulých měsíců mohlo vyvolat dojem, že Trumpovy choutky na získání Grónska byly jen krátkou epizodou a jsou za námi. Kdo tomu uvěřil, toho na summitu NATO v Ankaře vyvedl americký prezident z omylu. „Grónsko by mělo být kontrolované Spojenými státy, a ne Dánskem,“ řekl na úterní tiskové konferenci a ve středu dopoledne doplnil, že Grónsko „je velmi důležité pro USA, ale není důležité pro Kodaň“.  

Trumpova slova působila jako déjà vu: oživil jimi lednové spory mezi USA a evropskými spojenci, již stojí na straně Dánska. Nepřekvapil ale tamní premiérku. V Davosu byla sice dojednána společná americko-dánsko-grónská komise, která měla promýšlet bezpečnost Arktidy, ale Mette Frederiksen už po únorovém smíru otevřeně pochybovala o tom, že je tento bezprecedentní problém ve vztazích mezi aliančními spojenci vyřešen. „Dánsko je připraveno bránit každý kousek NATO,“ reagovala nyní v Ankaře na Trumpovy teritoriální tužby. 

Platíme. Neplatíte

Prezident Trump tak na summitu cíleně nastolil napjatou atmosféru. Ostatně řekl, že nebýt hostitelem summitu Recep Tayyip Erdoğan, který podle jeho soudu z Turecka udělal mnohem lepší zemi, ani by nepřiletěl. Právě rostoucí bezpečnostní význam Turecka a jeho větší příklon k západním spojencům je zřejmě nejpodstatnější zprávou summitu. Trump například přislíbil zrušení sankcí, které USA zavedly před šesti lety po tureckém nákupu ruského systému protivzdušné obrany. Závěrečné komuniké summitu se nakonec obešlo bez roztržky mezi transatlantickými spojenci – v duchu evropských států, které chtěly konflikty s Trumpem překrýt diplomatickými frázemi.