Jaký model mužství přebírají synové od svých otců?

Není úplně překvapivé, že děsivé případy sexuálního násilí, jež se v poslední době objevují ve veřejném prostoru, opět zrychlily odvěkou debatu o tom, jak má vlastně vypadat správná výchova nových generací.

Děsivými případy zde nemyslíme jen aktuálně diskutovanou kauzu z Cornellovy univerzity, ale celou sérii odhalení on-line prostorů a komunit, kde muži sdílejí intimní fotky a videa svých partnerek (ale i příbuzných, kamarádek či kolegyň) bez jejich souhlasu, či dokonce vědomí a navzájem si radí, jak ženy zdrogovat a znásilnit. Na Telegramu, na Discordu, na dalších sítích a chatovacích fórech (jako v případu Gisèle Pelicot).

Logicky se tedy hlavně soustředíme na otázku, jak vychovávat chlapce, aby z nich nevyrůstali muži, kteří takto brutálně zneužívají své partnerky – a ještě se tím chlubí a instruují ostatní, aby následovali jejich příkladu. Vedle toho se ale rozběhla důležitá debata o mužích, kteří „jen“ lajkují příspěvky, jsou členy skupin a fór, aniž by se proti problematickému nebo vyloženě trestnému chování i jen ohradili, natož aby ho hlásili. Ve zkratce – pasivní přihlížející.

Ti samozřejmě existovali vždy (i když v intimním násilí obvykle není mnoho přímých svědků), ale až digitální doba a celosvětové pokrytí internetem zařídily, že se jimi mohou stát celé zástupy lidí a že dnes lze o jejich lhostejnosti získat důkazy.