Zatím je tu jen hodně slov a málo kroků, které by Evropu připravily na příštích deset let

Když se v roce 2019 stala Sanna Marin finskou premiérkou, bylo jí čtyřiatřicet a vedla vládu s výrazným zastoupením žen – pro jedny to byl symbol nové, liberálně levicové generace, pro jiné příliš mladá a progresivní politička. Navzdory pochybám ale její kabinet krátce nato zvládl provést zemi pandemií covidu-19 bez kolapsu zdravotnictví i s menšími ztrátami na životech oproti řadě jiných evropských států. A také přivedl Finsko k historickému vstupu do NATO. Kromě nutnosti krizového řízení Sanna Marin čelila i sérii „skandálů“, které se týkaly jejího soukromí – část společnosti pobouřilo třeba video, které uniklo ze soukromého instagramového účtu a na němž finská premiérka tančí se skupinou přátel. Ve volbách v roce 2023 její strana sice získala víc hlasů než čtyři roky předtím, ale současně posílila pravice (včetně krajní) a při vyrovnaných výsledcích se její sociální demokracie umístila na třetím místě. Marin už neměla šanci pokračovat jako premiérka a později se rozhodla z politiky zcela odejít. Dnes působí mimo jiné v Institutu Tonyho Blaira pro globální změnu. Ve svých pamětech Nadějí jsou činy, které nedávno vyšly i česky, se ohlíží za svými léty v politice – a v rozhovoru pro Respekt nevylučuje ani návrat, byť ho aktivně neplánuje. 

Chybí vám politika? Být aktivní političkou?

V politice jsem byla dvacet let a bavilo mě to. Jsem typ člověka, který chce zachraňovat svět. Politika byla kariéra, kterou jsem si opravdu užívala, připadala mi smysluplná a důležitá. Zároveň si užívám i život po politice. Stále se věnuji stejným tématům, jen z jiného úhlu pohledu, a naplňuje mě to. Zatím necítím po politice nostalgii a neplánuji se vracet. Ale jak vždy říkám, „nikdy neříkej nikdy“. 

Takže to do budoucna nevylučujete?