Ubránilo by se Česko dronům?

Už rok poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, bylo jasné, že klíčovou zbraní války se stávají drony. A jeden z představitelů zdejších bezpečnostních složek to také vyzkoušel. Za 15 tisíc korun koupil bezpilotní prostředek a vyslal ho do vzduchu simulovat útok na vojenský sklad, aby zjistil, jak rychle ho dokáže jeho ochrana eliminovat. „Trvalo to osmnáct a čtvrt minuty, než se to ke mně přes různé stupně velení dostalo. Když se mě z ostrahy ptali, co mají udělat, přikázal jsem – okamžitě zničit. Třikrát se ujišťovali, než ho trefili. Hrozně dlouhá doba,“ popisuje důstojník tehdejší zkušenost s připraveností Česka na obranu proti dronovým útokům.

Bezpilotní stroje mezitím prošly překotným vývojem: nejenže jsou výrazně rychlejší a existují již i drony s proudovým pohonem; díky novým systémům je také mnohem těžší je detekovat. Drony se staly masovou, levnou a nejefektivnější údernou zbraní na frontové linii schopnou finančně vyčerpávat protivníka vyřazováním drahé vojenské techniky – a v poslední době zapojují do vyhledávání i ničení cílů už i umělou inteligenci. To vše z dronů dělá ideální prostředek i pro záškodnické akce. 

A to v situaci, kdy několik evropských premiérů a prezidentů aktuálně varovalo, že v následujících měsících by právě jejich prostřednictvím mohlo Rusko podniknout velký útok na Evropu, přičemž řada možných terčů je v Česku, ať už jde o sklady zbraní, vojenská letiště nebo přepravní cesty vojenského materiálu pro Ukrajinu. Respekt v uplynulých týdnech mluvil s desítkami vojáků a expertů, kteří popisují vážnost těchto rizik, současně nepřipravenost Česka jim čelit i mlčení řady zodpovědných politiků a úředníků. 

Stačí pár minut