Nebát se inovací a starat se o lidi jako Dánové, radí nobelista Evropě

Vynálezy a nové technologie nahrazují ty staré v čím dál rychlejším tempu. Zajišťují nebývalý dlouhodobý hospodářský růst, ale zároveň mají i negativní dopady na jednotlivce a společnost. Právě za objasnění procesu „kreativní destrukce“ – jak ekonom Josef Schumpeter označil vlny inovací, které nahrazují starší technologie, firmy i obchodní modely – získali loni polovinu Nobelovy pamětní ceny za ekonomii Philippe Aghion a Peter Howitt. Model, který popisuje, jak se na trhu prosazují nové výrobky, sestavili na MIT už na konci osmdesátých let, před nástupem internetového věku. Avšak rozdíly v technologickém vývoji mezi zeměmi a související společenské konflikty pomáhá vysvětlovat i v době pokročilých polovodičů, přechodu na obnovitelné zdroje energie a generativní umělé inteligence. Philippe Aghion na prahu sedmdesátky srší energií a inovace zmiňuje v každé druhé větě. V mládí se zajímal především o politiku, četl Karla Marxe a chtěl měnit svět. Pak se rozhodl, že nejdřív by měl pochopit, jak funguje ekonomika. U tohoto oboru už zůstal a jako expert na ekonomii růstu a inovace radil dvěma francouzským prezidentům, vládám nebo institucím OSN.

Před několika týdny jste byl v Silicon Valley, jednom ze symbolů technologické síly Spojených států. Tématem dneška je, že Evropa tuto revoluci nezvládla včas podchytit. Vnímáte po návratu rozdíl v atmosféře? Není vztah k inovacím ovlivněný i odlišnou kulturou?

Rozhodně, tam cítíte, jak jsou všichni nadšení a zvědaví na to, co přijde. V Evropě naopak převládá spíše strach – jsme ustrašení. Američané jsou odvážní a to jim prospívá. Mají ten správný zápal.

Mohou stavět na generacích pionýrů z Evropy a celého světa, kteří přicházejí do Ameriky.