Mění protesty výsledky voleb? Asi ne

Minimálně od šedesátých let minulého století se vědci snaží vyřešit hádanku, jestli demonstrace ovlivňují výsledky voleb. Proběhla celá řada výzkumů, politoložky Erica Chenoweth a Maria Stephan přišly dokonce s tvrzením, že když demonstruje 3,5 procenta obyvatelstva proti režimu, tak režim padne. Před pár dny byla zveřejněna studie „Volební dopady protestů v éře Donalda Trumpa“ vědců Hanse Hassella, Johna Holbeina, Kevina Reuninga a Cynthie West, ve které došli k revolučnímu závěru: protesty mají nulový volební dopad.

Výzkumníci tvrdí, že analyzovali data v míře, v jaké to dosud nikdo neudělal. Rozebrali na 200 tisíc různých aktivit v letech 2017–2024 a to, jaký měly dopad na hlasování. Vyšlo jim, že v době, kdy jsou společnosti tak vysoce polarizované, mají nižší aktivizační roli. Účastní se jich totiž především lidé, kteří už byli rozhodnuti jít volit. „Naše zjištění naznačují, že v současném polarizovaném prostředí (…) to nejsou spolustraníci demonstrantů, kdo je aktivován, ale jejich oponenti. Pokud je to pravda, pak nejjednoznačnějším volebním důsledkem protestu může být to, co jeho organizátoři zamýšlejí nejméně: povzbuzení druhé strany.“

Vědci zdůrazňují, že studie vznikala jen ve Spojených státech. Jinde to tedy může být odlišné. Nicméně je docela pravděpodobné, že analýza by v Česku došla k tomu samému. A zřejmě i na Slovensku, kde větší demonstrace nepřinesly zvrat ve volebních preferencích. Výzkumníci připomínají, stejně jako řada jiných odborníků, že protesty mají i jiný a možná zásadnější efekt.