Pět světových zpráv

Hlad: cena války v Íránu, o které se nemluví

„Pokud bude konflikt pokračovat, mohlo by letos akutním hladem trpět dalších přibližně 45 milionů lidí (momentálně jím trpí 318 milionů lidí – pozn. red.). Obáváme se, že celosvětový počet lidí trpících akutní potravinovou nejistotou vzroste na úroveň, kterou jsme zaznamenali na začátku války na Ukrajině,“ informoval Světový potravinový program. Nynější konflikt se sice týká globálního energetického uzlu a nikoli světové „obilnice“ Ukrajiny, ale dopady by mohly být podobné. Energetické a potravinové trhy jsou totiž úzce propojeny, ceny mnoha základních potravin – sóji, kukuřice, rýže – kopírují ceny ropy a zemního plynu. Nejčastěji používaná hnojiva se  vyrábějí pomocí fosilních paliv a válka snižuje jejich dostupnost, důsledkem čehož bude nižší úroda – a následně vyšší globální ceny potravin. Vážnost krize bude přímo úměrná tomu, jak dlouho válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu potrvají.

Možná důležitější než zabití ajatolláha

Izrael cíleným útokem zabil Alího Larídžáního, který byl po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího nejdůležitějším mužem íránského režimu. Vloni se stal šéfem Nejvyšší rady národní bezpečnosti, jež má pod palcem armádu, rozvědku i jaderný program, a nyní koordinoval íránský boj. Někteří analytici jeho zabití označili za významnější – pro pevnost a bojeschopnost íránského režimu – než smrt nejvyššího ajatolláha. Dokázal se totiž pohybovat mezi různými křídly režimu: byl odpovědný za lednové brutální potlačení protestů, ale zároveň v minulosti podporoval jadernou dohodu s USA a platil za pragmatika.