Dvojitá záhada zamčeného pokoje

Jako detektivka ze zlaté éry na steroidech. Takové charakterizace se dočkal třetí případ fiktivní postavy bývalého policejního inspektora Daniela Hawthorna, výstředního a netrpělivého samotáře představujícího jakousi současnou verzi Sherlocka Holmese, kterého v roli společníka a kronikáře doprovází jen lehce upravená verze samotného spisovatele Horowitze coby dr. Watsona. Tentokrát spolu řeší hned dvojitou záhadu zamčeného pokoje. Na ostrově Aldernay plném podezřívavých místních někdo během literárního festivalu na večírku konaném až v gatsbyovském sídle nožem zavraždí tamního bohatého playboye a majitele on-line casina, který celou akci sponzoruje. Autor si ze sebe postmoderně utahuje („A rány po noži jsou obzvlášť odporné. Přitom já o těchhle věcech píšu pro zábavu!“) a na mušku si bere též komerční aspekty spojené s vydáváním knih. Zároveň se však opírá o klasické motivy jako vystřižené z Agathy Christie a také o skutečnou historii Normanských ostrovů, které za druhé světové války okupovali Němci. Během ní tu vězni v pracovních táborech, kde se často udřeli k smrti, vybudovali v románu rovněž využité opevnění. Napínavé čtení a zábavná satira jak na literární průmysl, tak na staromilskou představu o anglickosti v jednom.

Anthony Horowitz: Fronta na vraždu
Přeložila Lucie Johnová. Argo, 296 stran