Zelenskyj obtížně přijímá kritiku a chce maximálně soustředit moc pod sebe

Po mohutných protestech veřejnosti odvolal prezident Volodymyr Zelenskyj své rozhodnutí vzít nezávislost dvěma protikorupčním institucím – Národnímu protikorupčnímu úřadu Ukrajiny (NABU) a Speciální protikorupční prokuratuře (SAP) – a vrátil jim ji. Jak si jeho původní krok s odstupem vysvětlujete?

Z toho, co o tom víme, a to jsme popsali v našem zpravodajství, byla hlavním důvodem snaha prezidenta ochránit blízký okruh lidí kolem něj před možným protikorupčním vyšetřováním. Máme tu více případů. Třeba Zelenského politický spojenec, místopředseda vlády a ministr národní jednoty Oleksij Černyšov byl jednou z protikorupčních agentur označen za podezřelého v rozsáhlém případě nelegálního obchodování s pozemky v Kyjevské oblasti. Černyšov je pro prezidenta důležitý muž a to, že je vyšetřován, je pro něj problém. Národní protikorupční úřad se rovněž zajímal o dnes už bývalého zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Rostyslava Šurmu. Je vyšetřován kvůli možnému střetu zájmů, ze své pozice měl lobbovat za svého bratra, který později získal lukrativní zakázky. Podezřelých lidí je více. 

Jsou to převážně lidé působící v Zelenského prezidentské kanceláři?

Ne nutně. Rostyslav Šurma je už od loňska mimo, když se začaly kontroverze probírat, tak ho Zelenskyj odvolal. Jeho případ tím ale neskončil. NABU sbíralo důkazy a nyní policie dokonce prohledala Šurmovu bavorskou rezidenci. To mohla být jedna z věcí, které Zelenským otřásly. NABU sáhlo na někoho ze srdce jeho týmu, i když už v něm přímo nebyl. Je to stále vlivný člověk, v prezidentské kanceláři zodpovídal za obchodní a ekonomické záležitosti administrativy, do hodně věcí a zakázek viděl. Také se šíří zvěsti, že policisté se zajímají o jednoho přítele prezidenta, který nikdy neměl veřejnou pozici, ale působil v zákulisí.

Proč by měl Zelenskyj ochranou svých lidí tolik riskovat, že ztratí podporu veřejnosti, kterou k úspěšnému vedení obrany své země potřebuje?

Prezident je ve složité situaci. Domnívám se, že věří, že by měl mít velkou moc, protože okolnosti jsou bezprecedentní. On a jeho administrativa proto moc maximálně soustředí pod sebe, ovládají většinu institucí státu. Vyhodnotili si totiž, že tak můžou být vůči Rusku nejefektivnější, když budou o všem rozhodovat sami. A do toho jim najednou komplikují život dvě z jejich pohledu darebácké protikorupční agentury, které se zajímají o jejich spolupracovníky a blízké. Takže přemýšleli, jak se s tím vypořádat, a vymysleli, že agentury podřídí pod generálního prokurátora, což je osoba vybraná prezidentskou kanceláří.

Prezident zásah do protikorupčních agentur vysvětluje tak, že jsou infiltrované ruskými špiony a že generální prokurátor by se jich zbavil. Nemá pravdu?

Nemá, protože pro takové tvrzení neexistují důkazy.

Mluví se o jednom případu. Detektiv Ruslan Magamedrasulov měl pomáhat svému otci (držiteli ruského pasu) s prodejem technického konopí do Dagestánu, jedné z ruských republik. Detektiv Magamedrasulov měl být hlavní spojkou ruského vlivu na agentury, jež přece mají přístup k nejcitlivějším údajům ukrajinského státu. To vás nepřesvědčuje?

Nyní je ten případ sporný. Lidé kolem prezidenta tvrdí, že šlo o Dagestán, ale v nahrávkách, které byly zveřejněny, dotyční mluví o Uzbekistánu. To je nezávislá země, nikoli jako Dagestán republika podřízená Ruské federaci. Na Ukrajině samozřejmě dochází k ruské infiltraci, byla tím postižena generální prokuratura i kontrarozvědka SBU, která případ Magamedrasulova prověřuje a bude to problém i protikorupčních agentur. Rusko tu zkrátka má dobrou síť špionů. Nikdy v nedávné minulosti to však nevedlo k tak razantnímu zásahu do fungování postižených úřadů, jako jsme toho byli svědky v případě agentur. Reakce prezidenta byla tentokrát extrémní. I z toho vyvozuji, že šlo hlavně o útok na podstatu protikorupčního vyšetřování, nikoli snahu omezit ruskou infiltraci. Vysvětlení, které prezident poskytl, nemůže při chladném zkoumání problému obstát.

Jak efektivní a úspěšné jsou Národní protikorupční úřad Ukrajiny a Speciální protikorupční prokuratura při potlačování korupce?

Nejsou perfektní a bez problémů. Pracují, jak nejlépe mohou. Faktem je, že není mnoho z jejich případů, které by skončily vynesením trestů odnětí svobody. To bych ale nebrala jako jejich vinu, jde o problém soudního systému. Speciální protikorupční soud byl vytvořen stále ještě poměrně nedávno, byl to poslední klíčový článek v budování protikorupčních institucí v naší zemi. Že se to podařilo, je zásluhou tlaku Evropské unie. Část případů se k němu nicméně ještě nedostala, nebo nebyla finálně projednána. Když se podíváte na počet rozpracovaných případů NABU a SAP, je to docela působivé. Došlo k obvinění mnoha vlivných lidí, to je na Ukrajině výrazný průlom a změna v boji proti korupci. Skončila éra, kdy si mnozí mohli připadat nedotknutelní.

Překvapila vás reakce veřejnosti, že lidé vyšli do ulic, když protikorupční agentury přišly dočasně o svoji nezávislost?

Byla jsem mile překvapena, hlavně z toho, kolik mladých lidí se objevilo v ulicích. Mně je třicet šest, a když jsem na protestu byla, cítila jsem se tam stará. Přišly tisíce nespokojenců, byl to největší protest od začátku velké ruské invaze v roce 2022. Když prezidentská kancelář ignorovala první den protestu, přišlo navíc v dalších dnech ještě více protestujících. Taky bylo povzbuzující, když jsme s nimi jako novináři mluvili, vidět, že se v problému dobře orientují, to znamená, že sledují politiku, i ty její části, které se netýkají války. A hlavně mladí si mysleli, že vyjádřit protest je trendy, a to je taky skvělé. Další se teď k nim můžou přidat, když vidí, že to frčí. Je to důkaz, že mnoha Ukrajincům leží kvalita demokracie skutečně na srdci.

Myslíte si, že prezident byl protesty zaskočen?

Určitě měl informace, kolik lidí se jich účastní. Hlavní protest probíhal v Kyjevě na náměstí, kam je vidět z oken jeho úřadu. Doslova mohl pozorovat, co se děje. Možná mu někteří jeho poradci mohli říkat, že je za tím jeho předchůdce a politický oponent Petro Porošenko, že to celé podněcuje. A možná tomu mohl i uvěřit. Důležitá je ale především jeho reakce. Nezávislost protikorupčních agentur pod tlakem obnovil.

Takže znovu, není to dobré znamení demokracie?

Asi záleží, jaký úhel pohledu zvolíte, co přesně chcete vidět. Někteří by namítli, že demokracie má problém, když pro prezidenta není boj proti korupci prioritou, které by on sám věřil. Lekce z toho, k čemu došlo, je tato: jako občanská společnost musejí Ukrajinci agresivně tlačit na to, aby se nic podobného neopakovalo. A když se to zopakuje, když opět dojde k zásahu do nezávislých institucí, musejí dát tvrdě najevo, jak moc je to pro ně nepřijatelné. V Rusku lidem ubírali svobody postupně, až najednou zjistili, že žádné nemají. Zakážeme tohle, zakážeme támhleto, zabijeme tohoto člověka, zabijeme dalšího. Nic takového u nás nesmí nastat. Je potřeba být maximálně ostražitý od samotného začátku a nepřipustit oslabování institucí, které naše svobody a práva garantují.

Šéfredaktorka Ukrajinské pravdy Sevhil Musajeva před časem řekla, že její novináři nejsou na tiskovkách ukrajinského prezidenta Zelenského vyvoláváni, protože píší o korupci v administrativě. Paní Musajeva mluví o pokusech potlačovat svobodu slova, o sledování, zastrašování ze strany politické moci. Jakou máte zkušenost vy?

Prezidentská administrativa vůči Ukrajinské pravdě vyvíjí soustavný tlak, aby o ní nereferovala kriticky. Nařídili i všem ministerstvům, aby s jejími novináři nemluvily. Co se týká našich zkušeností, jsme v lepší pozici než Ukrajinská pravda. Stále nás pouštějí na své tiskové konference, ale je cítit, že tam nejsme příliš vítaní, protože i my píšeme kriticky. 

Proč na vás administrativa nevyvíjí takový tlak jako na Ukrajinskou pravdu?

Naše noviny jsou velmi mladé, vznikli jsme tři měsíce před invazí. A naše zaměření bylo pokrývání války, když začala. Tomu se nadále intenzivně věnujeme, máme například speciální oddělení, které vyšetřuje ruské válečné zločiny, obcházení sankcí a tak dále. Ukrajinská pravda je starší, větší, více píše o domácí politice. Nemáme dostatek zdrojů, abychom mohli pokrývat vše. 

Co vlastně Zelenského a jeho lidi tolik dráždí na tom, že novináři dělají svoji práci – píší o nich kriticky

Zelenskyj byl vždy citlivý na kritiku, a to i před válkou. Bylo to vidět z jeho interakcí s novináři na tiskových konferencích. Nebyl spokojený s otázkami, které měly náznak kritiky. Někdy se na novináře i obořil. Teď jsme v situaci, že válka probíhá už tři a půl roku. Prezident má obrovskou zodpovědnost, stal se symbolem ukrajinské odolnosti, symbolem boje proti Rusku. Takhle s ním zacházejí, kamkoli přijde. Když s ním mluví zahraniční novináři, ptají se ho způsobem – jak se vám daří být tak statečný a úžasný, pane prezidente? Děje se to stále dokola. Pro prezidenta, který kritiku nikdy nemusel, je proto vzhledem k tomu, čemu je vystaven, stále obtížnější ji přijímat.

Jak vypadají poslední dny v Kyjevě, co se týká ruských útoků?

Několik dní před naším rozhovorem to bylo špatné, ostřelování bylo mohutné, byl to nejvražednější den v hlavním městě od začátku invaze. Ruské rakety a drony zabily třicet jedna lidí včetně pěti dětí. Obecně posledních pár měsíců je, když budeme mluvit o ostřelování, špatných. Ruské útoky se výrazně vystupňovaly. Bydlím v centru, ruské drony tam v minulosti nebyly slyšet, zachytila je naše protiletecká ochrana na okrajích města. Protože jich Rusové posílají stále více, jsou teď slyšet i v centru. Stále bzučí, je to trochu šílené. Nyní je tu klid před další bouří, čekáme na další velký útok. Na naší práci to nic nemění, novinařinu budeme dál dělat s velkým nasazením, nejlépe, jak dovedeme.