Ochranu křivoklátského unikátu dusí obstrukce ANO

Polsko je rozlohou jen čtyřikrát větší než Česko, má ale téměř šestkrát víc národních parků. Konkrétně 21, Slovensko devět, Rakousko šest. Proti tomu Česko má pouze čtyři, jeden z roku 1963, dva z roku 1991 a poslední – České Švýcarsko – byl vyhlášen před 25 lety. Od té doby tady šla ochrana přírody na vedlejší kolej. 

Další změna nastala až v roce 2017, kdy ANO prosadilo ochranáři oceňovaný zákon, který po letech stanovil, že ochrana přírody na území národních parků je hlavním smyslem jejich existence, a ukončil tím dlouholetý spor o náš největší národní park na Šumavě. Další posun pak nastal s nástupem vlády Petra Fialy, která slíbila ustavit hned dva nové národní parky – Křivoklátsko, které zahrnuje velmi cennou tradiční přírodu české kotliny, a Soutok u spojení řek Moravy a Dyje, kde je velký lužní les. Sami ochránci přírody ale vládě národní park Soutok rozmluvili s tím, že tamní příroda není tak vzácná a nejpřísnější stupeň ochrany nevyžaduje. 

Zbyl tedy záměr na ustavení Křivoklátska, který se jevil jednoznačně. Odborníci se shodnou, že tamní lesy jsou unikátem, který je třeba chránit nejpřísněji, jak to jde. Situaci usnadňuje i to, že téměř veškerá půda patří státu a že na území zvažovaného parku leží jen jedna obec – Karlova Ves. Navíc stát během několikaletého procesu vyhlašování reagoval na odpor místních a z návrhu parku vyjmul nejen Karlovu Ves, ale i několik samot. Jejich majitelé by tedy při stavebních aktivitách nepodléhali správě národního parku. 

Kromě těchto ústupků dojížděli zástupci ministerstva životního prostředí v rámci procesu schvalování na veřejné diskuse s místními obyvateli a rozptylovali obavy, že například na území parku nebude možné chodit na houby. Přesto nic z toho nepomohlo. Komunální politici z Křivoklátska se spojili se starosty ze Šumavy a nechali se utvrdit v tom, že život v národním parku je plný omezení a nevítaných změn, například v přílivu turistů a narušení klidu.