0:00
0:00
16. 1. 20223 minuty

Kvalitní lidé ve vězení

David Rath by se s ostatními členy pánského klubu mohl zamyslet, jestli není přijímání úplatků spíše projevem neslušnosti

Až mě překvapilo, kolik – a teď to nemyslím ironicky – slušných a kvalitních lidí končí v našich věznicích. My jsme tam měli pánskou společnost, kde jsme se běžně oslovovali pane bankéři, pane podnikateli, pane staviteli. Mě samotného to dost šokovalo,“ řekl Právu po svém propuštění z vězení jeden z nejznámějších českých korupčníků David Rath.

To je opravdu – a teď to myslím ironicky – zajímavý postřeh. Zastavit bychom se měli zejména u spojení „kvalitní lidé“. Tím autor myšlenky mimo jiné říká, že jsou tu i lidé nekvalitní. Mezi ně zřejmě patří ti obyčejní, kteří nepřísluší do společenské smetánky a zejména nemají na účtu větší finanční částku. Tímto uvažováním nám David Rath nabízí i trochu porozumění, proč se mu přihodilo, že skončil za mřížemi.

Pokud někdo sebe vnímá jako kvalitního člověka, lehce nabude dojmu, že má nárok na něco lepšího, než mají všichni ostatní. Pravidla mají platit pro ty dole, obyčejné lidi, které by větší svoboda jen mátla.  Kvalitní jedinci si ale zaslouží větší volnost, protože jsou pro společnost přínosem. Není divu, že když nakonec členové pánského klubu zjistí, že zákony platí pro všechny, považují to za šokující.

↓ INZERCE

David Rath přitom měl z pohledu oněch obyčejných lidí všechno – dobrý příjem, politický vliv, prestižní zaměstnání. Přesto mu to bylo málo. Chtěl víc, protože on je přece slušný a kvalitní člověk. A tak si řekl o úplatky a dostal miliony korun. Pobyt ve vězení, zdá se, jeho pocit výjimečnosti jen posílil, protože tam potkal sobě podobné kvalitní lidi.

Obhájit si lze ledacos, což dobře ilustruje někdejší ředitel Kriminálního úřadu finanční správy na Slovensku Ľudovít Makó, který se stal spolupracujícím svědkem v případu zločinecké skupiny, již Makó a další policisté kryli. Ve strhujícím rozhovoru pro slovenský Denník N loni Makó vyprávěl, že když jej do vysoké policejní funkce vybrali, domluvil si s policejním prezidentem a místním mafiánem, že onen mafián mu bude tajně dorovnávat plat, na který byl zvyklý ze soukromé sféry. Dokonce v tom ani dnes nevidí problém, vždyť on si peníze zasloužil.

„Toto bych nepovažoval za nějakou korupční věc. Padla dohoda, že když tedy chtějí, tak tohle je pro mě velmi důležitá věc. A že jestli chtějí, mohou mi to dorovnat. Navrhli, že to udělají, a to je všechno,“ vysvětlil Makó.

Davidu Rathovi hrozí návrat do vězení, protože se řeší další jeho korupční kauza. Pokud se tak stane, mohl by se s ostatními členy pánského klubu zamyslet, jestli přece jen není přijímání úplatků spíše projevem neslušnosti. Minimálně.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026