Kvalitní lidé ve vězení

Až mě překvapilo, kolik – a teď to nemyslím ironicky – slušných a kvalitních lidí končí v našich věznicích. My jsme tam měli pánskou společnost, kde jsme se běžně oslovovali pane bankéři, pane podnikateli, pane staviteli. Mě samotného to dost šokovalo,“ řekl Právu po svém propuštění z vězení jeden z nejznámějších českých korupčníků David Rath.

To je opravdu – a teď to myslím ironicky – zajímavý postřeh. Zastavit bychom se měli zejména u spojení „kvalitní lidé“. Tím autor myšlenky mimo jiné říká, že jsou tu i lidé nekvalitní. Mezi ně zřejmě patří ti obyčejní, kteří nepřísluší do společenské smetánky a zejména nemají na účtu větší finanční částku. Tímto uvažováním nám David Rath nabízí i trochu porozumění, proč se mu přihodilo, že skončil za mřížemi.

Pokud někdo sebe vnímá jako kvalitního člověka, lehce nabude dojmu, že má nárok na něco lepšího, než mají všichni ostatní. Pravidla mají platit pro ty dole, obyčejné lidi, které by větší svoboda jen mátla.  Kvalitní jedinci si ale zaslouží větší volnost, protože jsou pro společnost přínosem. Není divu, že když nakonec členové pánského klubu zjistí, že zákony platí pro všechny, považují to za šokující.

David Rath přitom měl z pohledu oněch obyčejných lidí všechno – dobrý příjem, politický vliv, prestižní zaměstnání. Přesto mu to bylo málo. Chtěl víc, protože on je přece slušný a kvalitní člověk. A tak si řekl o úplatky a dostal miliony korun. Pobyt ve vězení, zdá se, jeho pocit výjimečnosti jen posílil, protože tam potkal sobě podobné kvalitní lidi.

Obhájit si lze ledacos, což dobře ilustruje někdejší ředitel Kriminálního úřadu finanční správy na Slovensku Ľudovít Makó, který se stal spolupracujícím svědkem v případu zločinecké skupiny, již Makó a další policisté kryli. Ve strhujícím rozhovoru pro slovenský Denník N loni Makó vyprávěl, že když jej do vysoké policejní funkce vybrali, domluvil si s policejním prezidentem a místním mafiánem, že onen mafián mu bude tajně dorovnávat plat, na který byl zvyklý ze soukromé sféry. Dokonce v tom ani dnes nevidí problém, vždyť on si peníze zasloužil.

„Toto bych nepovažoval za nějakou korupční věc. Padla dohoda, že když tedy chtějí, tak tohle je pro mě velmi důležitá věc. A že jestli chtějí, mohou mi to dorovnat. Navrhli, že to udělají, a to je všechno,“ vysvětlil Makó.

Davidu Rathovi hrozí návrat do vězení, protože se řeší další jeho korupční kauza. Pokud se tak stane, mohl by se s ostatními členy pánského klubu zamyslet, jestli přece jen není přijímání úplatků spíše projevem neslušnosti. Minimálně.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor