Co se vám líbí na životě v naší zemi? A co by se mělo změnit, být jinak?
(Ptali jsme se školáků)
Šimon, 15 let
Můj pohled je takový, že se máme dobře. Věci, za které jsem rád, jsou: investování do MHD, investování do výbavy IZS, skvělé zdravotnictví, čistota, bezpečí, rekonstrukce nemocnic, škol a školek. Naopak věci, které mi vadí, jsou: města patří víc autům než lidem, některé osoby a fungování ve vládě, mnoho míst je posprejovaných a potagovaných a tím i poničených.
Veronika, 11 let
Žije se mi tady dobře, protože je ke mně většina lidí hodná. Například moji kamarádi a rodina. A taky se mi líbí historické památky, jako je Karlštejn a veltruský zámek. Chtěla bych, aby se akorát změnila vláda, nelíbí se mi, jak mluví politici v televizi, a taky mi vadí, jak se k nám chovají, třeba že jsme museli být dlouho doma, když byla pandemie. Mohlo by se u nás mluvit víc anglicky, moje kamarádka Amy má tátu Američana a chtěla bych mluvit tak dobře anglicky jako ona. A taky se mi nelíbí, že někteří nadávají lidem, kteří mají jinou barvu kůže. Třeba že se Romům říká „cikáni“.
Mikuláš, 12 let
Doma v Česku se mi líbí, že máme dobré životní podmínky. Třeba já mám všechno, co potřebuju, rodiče mi můžou pořídit, co chci nebo co by bylo dobré mít, nic mi nechybí. Chodím s tátou na přednášky a dokumenty z jiných zemí, a tak vím, že jsou země, kde tohle děti ani dospělí neznají, kde chybí i jídlo nebo voda. A změnit by se v Česku podle mě měla vláda. Protože nás nechali celý rok bez školy a bez kroužků a bez kamarádů, a i když za to může covid, vím, že v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
