Bydlení především
Pilotní akce projektu Housing First v Česku přináší jednoznačně slibné výsledky
Funguje to. Takto jednoduše hodnotí aktéři dva roky chodu celkem 13 pilotních projektů pracujících s původně americkým principem Housing First, jehož leitmotivem při práci s lidmi na sociálním dně je předpoklad, že základem úspěchu je funkční bydlení. „Rodiny si dokážou udržet a platit byty, děti se vracejí z ústavů a stát šetří peníze,“ shrnuje situaci Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení, sdružující víc než stovku organizací a odborníků zabývajících se bytovou nouzí. Projekty neziskových organizací a obcí napříč regiony (mimo jiné třeba města Jihlavy, Brna, neziskové organizace Romodrom z Karviné nebo Dobrovolnického centra z Ústí nad Labem) pod záštitou projektu ministerstva práce a sociálních věcí Podpora sociálního bydlení navazují na známý brněnský pilot Rapid Re-Housing. Ten před pěti lety spustila tamní radnice právě ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení. Padesátka náhodně vybraných rodin s dětmi tehdy dostala možnost přestěhovat se z azylových domů a ubytoven do městských bytů. Drtivá většina (přesně 96 procent) pak po roce prodloužila nájemní smlouvu a stabilní bydlení byla schopná si udržet.
Aktuální výsledky zveřejněné na akci Týden Housing First jsou podobně optimistické. Za ony dva roky se povedlo „zabydlet“ celkem 531 lidí a z toho 246 dětí, přičemž 37 domácností do nového bydlení přišlo z ulice a 95 z azylových domů a ubytoven (ostatní z existujícího, ale zcela nevyhovujícího bydlení). Díky intenzivní sociální práci si i tito…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
