Xaverův styl
V Českém rozhlasu panují divné poměry. Hostující moderátor veřejně uráží svoji kolegyni a vedení instituce tomu mlčky přihlíží. Znalci mediální scény pak vysvětlují situaci způsobem, který staví rozhlas do ostudné polohy: šéfové rádia mlčí proto, že neurvalý moderátor je oblíbencem prezidenta republiky.
Pokud dosadíme jména: novinář na volné noze a člen Rady České televize Lubomír Veselý zvaný Xaver urážel redaktorku rozhlasu Veroniku Sedláčkovou. A to jen proto, že se mu nelíbí její styl vedení rozhovorů. „Je zatížená genderovým, korektním, debilním stylem, aby se zavděčila svým pokrokovým šéfům,“ prohlásil Veselý. Proti urážkám se ozvali zaměstnanci rozhlasu, kteří poslali řediteli Renému Zavoralovi dopis s upozorněním, že Veselý nemůže ani jako externista porušovat rozhlasový kodex.
Sedláčková si přitom vysloužila urážku celkem nečekaně: v rámci své práce dělá to, co je běžné v Německu či Rakousku a stále častěji také u nás. Jde o používání mužských i ženských tvarů skupin obyvatel. Sedláčková tedy v rámci vstřícnosti nebo lepšího popisu mluví o obyvatelích a obyvatelkách, občanech a občankách apod.


Mnohé však takový styl kdoví proč provokuje, protože prý jde o ideologický slovník. Na takovou debatu by ale vedení rozhlasu nemělo přistoupit a raději hledat racionální podstatu sporu o jazyk.
Přitom do veřejnoprávního média jazyková genderová vstřícnost či snaha o přesný popis patří a běžně se uplatňuje (nikdo neřeší, když je řeč o poslancích a poslankyních).…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy České zbraně pro Ukrajinu
Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku ČT Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.



















