
Pandemie uvrhla až milion Čechů do deprese. Tvrdí to alespoň společná studie vědců při pražském akademickém institutu CERGE-EI. Alarmující data potvrzuje také obdobné šetření Národního ústavu duševního zdraví: psychické problémy české populace se následkem pandemie ztrojnásobily. Obě analýzy přitom zkoumaly většinově první vlnu nákazy a dopad restrikcí na psychický stav populace. Protože se země nachází hluboko ve druhé vlně, odborníci na duševní zdraví apelují, že je nejvyšší čas začít mluvit o tomto znepokojivém rozměru současné krize.
Matky a mladí
Studie CERGE-EI už od března letošního roku zkoumá skupinu 2100–2500 Čechů, kterým v intervalech dvou týdnů posílá baterii otázek mapujících jejich duševní kondici. Výzkumníci se ptají například na to, jestli v uplynulých dnech cítili nervozitu, paniku, pocit, že jsou na hraně, zda se u nich projevily problémy se zažíváním či poruchy spánku. Na základě toho udělali závěr, že 20 procent české populace během první vlny vykazovalo příznaky „minimálně středně těžké deprese nebo úzkosti“. Před pandemií se to týkalo jen šesti procent dospělých Čechů a nárůst o 14 procentních bodů představuje zmíněný milion lidí navíc ve stavu zásadní psychické nepohody. „Je to poměrně velký nárůst. To číslo je potřeba vzít vážně,“ říká za autory behaviorální ekonom Michal Bauer z CERGE-EI.


Obzvlášť negativně dopadlo jarní uzavření života v zemi včetně škol na ženy s dětmi (37 procent vykazovalo příznaky deprese a úzkostí) a na nejmladší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V Maďarsku vrcholí předvolební kampaň
Statisíce Maďarů vyrazily během nedělního státního svátku do ulic Budapešti. Jedni na podporu vládnoucí strany Fidesz a jejího předsedy, premiéra Viktora Orbána, druzí na pochod, v jehož čele šel Orbánův vyzyvatel, europoslanec Péter Magyar z opoziční strany Tisza. Šlo o největší politická shromáždění před parlamentními volbami, které čekají Maďarsko za čtyři týdny.



















