Války se nebojím
„Na to, aby se konflikt vyhrotil, je mezi Spojenými státy a Íránem moc živo,“ hodnotí blízkovýchodní krizi íránský filmař Kaveh Daneshmand.
S jakými pocity sledujete aktuální situaci v Íránu?
Snažím se ji nahlížet střízlivě. Když člověk žije tam, pořád je na jakési emocionální horské dráze. Odtud se snažím situaci vnímat i s ohledem na dění za scénou, fakta i minulost. Těžko říct, jestli jsou mé závěry správné, ale aspoň jsou méně vypjaté.
Už skoro deset let žijete v Česku, ale se svou rodnou zemí jste v kontaktu a často ji navštěvujete. Jak situaci vnímají právě vaši íránští přátelé, kteří ji znají z první ruky?
Mají obavy a samozřejmě se o tom všude mluví. Nemine den, aby se mě někdo nezeptal, jestli sleduji, co se doma děje. Lidé si dělají logicky starosti, co bude, ale já se při vším respektu k názorům expertů nedomnívám, že atentát na Sulejmáního vyústí ve válku.
Co vás vede k optimismu?
Jde o soubor několika věcí, které je podle mě dobré vzít v potaz. Pár jich zmíním i s rizikem, že budou vypadat, že spolu nesouvisejí. Dozvuky Sulejmáního smrti provázejí vypjaté scény, které sledujeme v přímém přenosu, ale málokdo se ptá, komu jeho smrt mohla prospět – hráče na domácí politické scéně nevyjímaje. Sulejmání byl jednou z vůdčích osobností íránské politiky a všichni jsme věděli, že dříve nebo později se začne řešit, kdo nahradí současného nejvyššího revolučního vůdce Chameneího. Ačkoli v této souvislosti nikdy nepadlo oficiální slovo – s podobnými spekulacemi se na veřejnosti nehazarduje –,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
