Úctyhodný, leč maskot
Kdyby se někdy v budoucnu vyhlašovala soutěž o nejslušněji působícího politika devadesátých let, právě zemřelý expremiér Jan Stráský (78) by měl šanci umístit se na jednom z předních míst. Oproti svému politickému souputníkovi Václavu Klausovi a řadě dalších tehdejších politiků nevystupoval vůči veřejnosti arogantně, dokázal vést věcnou debatu s oponenty, měl pověst čestného muže. V letech, kdy byl mimo politiku, se nijak neprožíval, žil civilním způsobem života, na výlety jezdil veřejnou dopravou, s batohem na zádech.
Jestli se však politický úspěch měří hlavně tím, zda dotyčný v politice něčeho důležitého dosáhl, tak v tom Jan Stráský nepochybně neuspěl. Zatímco bývalý premiér Petr Pithart úspěšně prodal Škodovku do německých rukou a zajistil tak její budoucí prosperitu, exministryně školství Petra Buzková provedla reformu vzdělávacího systému a začala pomalu přidávat učitelům na platech, exministr spravedlnosti Robert Pelikán prosadil zkrocení exekutorů a někdejší šéf vlády Vladimír Špidla dovedl Česko do Evropské unie, Stráský za sebou nic takhle výrazného nemá.
Svému šéfovi Václavu Klausovi sice domlouval, aby konečně rozjel deregulaci nájemného, a upozorňoval ho na další vlekoucí se neřešené problémy, hnout s ním však nedokázal. Klaus, který kdysi o Stráském jako výraz jistých sympatií říkal, že by s ním šel i na severní pól, si stejně dál dělal, co chtěl. Role jeho „přítele“ tak byla především zastávat příjemnější tvář ODS, a to Janu Stráskému šlo. Zatímco jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
