0:00
0:00
Kultura11. 11. 20177 minut

Na školení s Miladou

Snímek o popravené političce je příkladem, jak neoslovit zahraniční publikum  

Jak jen se to píše anglicky? (Milada)

Komiks má Milada Horáková už šestašedesát let. Vytvořila jej rok po její popravě americká vláda s cílem upozornit na hrozbu komunistického režimu v Československu. Nově je politička popravená po vykonstruovaném procesu komunisty i hrdinkou celovečerního filmu s lakonickým názvem Milada.

Příběh političky, v němž se odráží zrůdnost totalitního režimu i národní stigma, si zasloužil zfilmovat, nejen coby součást vyrovnání se s minulostí. A debutující David Mrnka se netají, že chtěl tento dluh napravit, ale zároveň na něj nalákat zámořské diváky. Miladě se však minimálně to první nepodařilo. Jak se shodli všichni recenzenti, na pozadí černobílých šablon doby ukazuje jen bezbarvou hrdinku zastupující dobro v boji proti zlu – nikoli milující i riskující složitou a morálně pozoruhodnou ženu, jejíž konání je fatálně svázané s osudem Československa.

↓ INZERCE

Po Masarykovi či Lídě Baarové tak Milada představuje další z rozpačitých pokusů tuzemských filmařů, jak zpracovat život historických postav. A jak přitom zacílit i na zahraničního diváka, což podtrhávají cizojazyčné nebo částečně cizojazyčné verze. Zatím se však vyjevují spíše nástrahy, které číhají při pěchování lokálních látek do žánrových velkofilmů – včetně přeceňování přitažlivosti českých dějin. „České historické postavy tu nejsou samy o sobě dobře známé nebo přitažlivé,“ říká Milos Stehlik z legendární chicagské filmové společnosti Facets. Podobně uvažuje i Štěpán Hulík, scenárista…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Vyhraje Izrael?Zobrazit články