Značky svobody

Míru svobody ve společnosti někdy vystihují zdánlivě bezvýznamné detaily. Třeba registrační značky. Kdyby se v takovém roce 1996 člověk vypravil na dopravní inspektorát a požadoval, aby si na zbrusu novou felicii mohl přišroubovat nápis JARDA 007, pravděpodobně by si úředníci ťukali na čelo. Evidence vozidel je přece byrokratický systém a ten má nad občanem navrch – nikoli naopak. Číselné kombinace existují proto, aby stát své řidiče roztřídil, a ne aby uspokojil jejich fantazie.

O deset let později se už zdálo, že systém má jisté skuliny, kterými dokážou šikovnější šoféři proniknout a získat, po čem touží. Na sjezdech ODS a dalších bohatých stran vystupovali funkcionáři ze superbů a mercedesů osazených značkami, které nepůsobily jako náhodně generované kombinace. Espézetky sice nenesly jména, ale třeba taková 5U6 OOOO už dokázala okolí naznačit, že majitel si zakládá na svém postavení. Problém byl pochopitelně v tom, že na vlastní značku dosáhli jen řidiči s dlouhými prsty a ochotou uplácet.

Až od ledna roku 2016 přijde skutečná demokratická revoluce: za deset tisíc korun si svou značku může navrhnout každý. Musí obsahovat předepsané množství písmen a alespoň jednu číslici. A ministerstvo dopravy minulý týden upřesnilo, že zakázané budou zkratky institucí a sprostá slova. Pokud se tedy člověk nejmenuje Šoustal, pak dostane výjimku, jak vysvětlil příslušný úředník.

Snad je to dědictví přístupu lokálních kmotrů, kteří cestu k autorským espézetkám vyšlapali jako první…