Z Česka jaderná mocnost nebude
S Danou Drábovou o nové energetické koncepci, ukrajinských elektrárnách a limitech dohody s Íránem
Česko se podle nové energetické koncepce s výhledem do roku 2040, kterou v minulých dnech schválila vláda, má stát zemí s výrazným podílem jaderné energetiky. Atom má nahradit tenčící se zásoby uhlí a na celkové výrobě elektřiny by se měl podílet místo nynější třetinou více než polovinou. Koncepce počítá s tím, že se mají začít připravovat ke stavbě až čtyři nové reaktory, dva v Jaderné elektrárně Temelín a dva v Dukovanech. To vše přesto, že jaderné zdroje jsou všude na světě mimořádně náročné na investice a zajištění jejich bezpečnosti je velmi sporné (připomeňme opět, že třeba sousední Německo se z těchto důvodů od jádra rozhodlo ustoupit). Jde tedy v nové koncepci spíš jen o sny atomově naladěné vlády, nebo je to dosažitelná realita? Zatím to vypadá spíše na první možnost. Čtyři nové jaderné bloky tady totiž dokonce ani podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nebudou.
Je dobře sázet na jádro v době, kdy řada států v Evropě dává přednost spíš rozvoji obnovitelných zdrojů?
Koncepce je podle mě rozumně postavená na tom, co máme z energií k dispozici. Tedy reálně zhodnotila možnosti a poskládala je, z čehož vyplynulo nějaké procento pro jádro. Ti, kdo koncepci vyčítají, že je tam jádra moc, trošku opomíjejí i předpokládaný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na dvacet pět procent. Na to, jaké technologie dneska známe, je to docela hodně.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
