
Čeští politici nemají – zejména zásluhou ODS – v Evropě pověst aktivních diskutérů. Projevovalo se to třeba tak, že čeští ministři příliš nejezdili na jednání s kolegy, tzv. ministerské rady. A zdálo se, že Sobotkův kabinet se v tom nebude tolik lišit: třeba když ministr vnitra Milan Chovanec řekl, že to nepovažuje za důležité. Proto přichází vhod analýza think tanku Evropské hodnoty, která účast ministrů zasadila do geografického i historického kontextu. Ministři koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců do Evropy jezdí pilněji než jejich kolegové ze zemí Visegrádu. V žádné z deseti ministerských rad Česko nevede žebříček největších absentérů, v šesti jsme pak ze zemí V4 nejpilnější. Sobotkovu vládu nicméně překonaly vlády pod vedením Mirka Topolánka, Jana Fischera i Stanislava Grosse. Ministry prvních dvou ovšem do Evropy poháněl fakt, že během jejich pobytu u moci Česko celé EU předsedalo. Nejaktivněji do Evropy jezdí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), který z devatenácti schůzek vynechal jen dvě.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Výstražná stávka
Lidský řetěz účastníků happeningu dnes krátce před polednem obemknul budovu ČRo na pražských Vinohradech, aby mu vyjádřili podporu v dnešní jednodenní stávce. V ČT a ČRo začala po půlnoci čtyřiadvacetihodinová výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestují proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost.
Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií
Tisíce lidí se dnes odpoledne po 16:00 vydaly na pochod na podporu veřejnoprávních médií, který organizovalo uskupení Milion chvilek. Od stanice metra Pražského povstání se vypravili k budově České televize. Vláda tento týden schválila návrh zákona, podle něhož se mají rozhlasové a televizní poplatky od ledna zrušit a peníze mají média dostávat ze státního rozpočtu. Podle vládní koalice zrušení poplatků uleví lidem i firmám. Částka by se měla vrátit na úroveň let 2008 až 2024.



















