Muž, který chtěl chodit ve svetru

Na chvíli se odmlčí, položí si palec na rty, jako by chtěl zabránit nepromyšlenému slovu v cestě ven, a pak řekne: „Myslím, že autoři navrhovaného opatření podcenili jeho negativní multiplikační efekt, který převáží krátkodobé zisky. Pokoušel jsem se to nějakým způsobem vyložit.“ Pavel Kavánek, odcházející šéf ČSOB, touhle strohou a koženou větou popisuje možná poslední opravdu důležité jednání s politiky ve své kariéře: právě se vrátil ze sněmovny, kde v rodící se koalici žije nápad na zvláštní daň pro banky. Není to malá hra, i Kavánkově bance jde o stovky milionů korun ukousnutých ze zisku. Teď ale asketicky vyhlížející muž sedí nad sklenicí minerálky v bonvivánské kavárně Slavia, kde se vůně drahého čalounění mísí s odérem krabičkových cigaret, a při popisu před chvílí skončených jednání se omezuje na slova „podceněný multiplikační efekt“. Ale nepatrné pousmání, které se mu při tom mihne ve tváři, napovídá, že by svůj osobní pohled byl schopný vyjádřit jadrněji. Příliš zřetelné na to, aby šlo přehlédnout, a příliš prchavé, aby budilo jakoukoli naději, že by to opravdu mohl udělat.

Když média přinesla v polovině listopadu zprávu, že Pavel Kavánek ve své funkci letos na jaře skončí, bylo to sice neočekávané, ale žádný senzační průlom: pětašedesátiletý bankéř opustí svoje křeslo po více než dvaceti letech. Bez nadsázky se dá říct, že spolu s ním odchází kus složité historie svobodného Česka. V roli šéfa jedné ze tří největších českých bank se osobně účastnil všech zásadních – dobrých i špatných – politických a hospodářských rozhodnutí a reforem. Byl jedním z těch, kdo se snažili vtisknout tuzemskému bankéřství svou tvář, o níž byl přesvědčen, že je ta správná. A byl hlavní postavou největšího dramatu zdejšího zdánlivě nezáživného bankovního světa – nepřátelského převzetí krachující Investiční a poštovní banky, které se svého času provádělo pod hlavněmi samopalů a dodnes budí rozporuplné reakce. Při součtu toho všeho se nyní zdá, že Kavánkův příběh je v podstatě vyprávění o muži, jenž vyhrál svůj boj.