Dušené knihy

Na Staroměstském náměstí v Praze tehdy kat popravoval Literaturu a pod Karlovým mostem vyrostla knižní barikáda. „Nezdaňujte čtení, nezdaňujte informace!“ protestovali čtenáři, spisovatelé, nakladatelé a jiní milci dobré literatury. Vláda Petra Nečase se však nenechala obměkčit. Před dvěma lety uzákonila navýšení DPH na knihy a tiskoviny z 10 na 14 a na začátku letošního roku na 15 procent, tedy třetí nejvyšší daňovou sazbu v Evropě.

Ti, kdo se pohybují na literárním trhu, proto budoucnost nahlíželi hořce: upozorňovali, že cena knih se dramaticky zvýší, už nebudou vycházet náročnější publikace, knih se prodá méně a na knižním trhu se bude muset propouštět, což zpětně poznamená kvalitu titulů. Nyní můžeme usuzovat, do jaké míry se obavy literární obce naplnily. Před měsícem totiž vyšel „čtenářologický“ průzkum, jejž pod vedením Jiřího Trávníčka realizovala Akademie věd ČR ve spolupráci s Národní knihovnou a před dvěma týdny představil Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) svou výroční zprávu z přelomu roku 2012/2013.

Na první pohled vypadají výsledné cifry velmi nadějně. Čeští čtenáři loni utratili za knihy o miliardu korun více než v roce předchozím, píše se ve zprávě SČKN (konkrétně jde o 8,2 miliardy korun). Skutečnost je ovšem prozaičtější. Údaj o osmi miliardách provází podstatná douška: ono obdivuhodné zvýšení útraty za knihy je spíše důsledkem zpřesnění metodiky. Nutné je také vzít v potaz statistickou chybu odhadu, která činí až půl miliardy korun. Ani to sice nepopírá, že Češi utratili za knihy více peněz než dříve, už ale nejde o nijak ohromující částku. Navíc její zvýšení jde podle všeho na vrub právě zvýšení cen v důsledku DPH. Svědčí o tom výmluvný údaj – Češi si kupují knih čím dál méně. Průměrný počet titulů zakoupený jedním čtenářem za rok klesl z 13,5 (v roce 2011) na 10,7 (2013).

Všichni účastníci literárního trhu se s navýšením DPH snaží vyrovnat, jak umějí. Knihkupci se například poprvé nedrželi cen doporučovaných nakladateli. Raději některé tituly zlevnili a vzdali se části marže, u jiných titulů cenu nadhodnocovali. Průměrná cena knihy se tak i přes zvýhodněné nabídky zvýšila z 225 na 260 korun (podle Trávníčkova průzkumu). Zdá se to možná jako malicherný rozdíl, ale jak už dobře věděl Tomáš Baťa, jakmile cena nabízeného produktu překročí jistou psychologickou hranici, je po kšeftu. A právě příliš vysoká cena knih čtenáře od nákupu odrazuje, jak uvedlo 71 procent z nich.

Na zvýšení DPH samozřejmě reagují i nakladatelé. Třeba tím, že nevydávají tolik nákladnějších titulů, jako jsou vysokoškolské učebnice (jejich produkce klesla o 30 procent), a zanikají také pracovní místa na literárním trhu, byť jde „jen“ o stovky, a ne tisíce, jak se předpovídalo. Jediným nerozporně pozitivním údajem je navýšení prodeje elektronických knih – zatímco v roce 2011 se prodalo 17 tisíc, na přelomu letošního roku už to bylo 500 tisíc kusů.

Závěrem z toho všeho vyplývá, že zavedení vyšší DPH sice nemá na knižní trh dramatické dopady, spíše bychom mohli mluvit o přidušení. Ani to však není ideální, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že podle průzkumu Jiřího Trávníčka jsou Češi jedni z nejvášnivějších čtenářů v Evropě. Brzy už by také být nemuseli.