Evangelium o sovětském teroru
Každé umělecké dílo vytváří vlastní verzi skutečnosti a skutečnost zvaná SSSR není výjimkou. Román Svetlany Vasilenko Blběnka, líčí sovětské dějiny jako dobrodružné podobenství. Podle tohoto příběhu jedině utrpení, pokora a víra v zázraky mohou vzdorovat záhubě jedince i společnosti.
Román vypráví napínavě a emocionálně o událostech třicátých až šedesátých let 20. století. Do hlavní role je obsazena němá a slabomyslná, vnímavá a moudrá dívka Naďa, Naděje. Její rodiče ji brzy po narození odložili do košíku a poslali po řece vstříc záhubě. Naďu zachránila hluboce věřící teta Charyta a starala se o ni až do chvíle, kdy sama neměla co jíst a musela ji odložit do sirotčince. Hrdinka ve stalinistickém dětském domově i v pozdějším životě zažívá celý katalog brutálních hrůz své doby – od šikanování v sadistickém výchovném zařízení, kterému šéfuje fanatická vychovatelka Traktorina Petrovna, až po pozdější znásilnění. Naděžda je obětí dějin, ale status blázínka jí opakovaně zachraňuje život. Zjeví se jí Bohorodička, odhalující v ní léčitelské schopnosti srovnatelné snad jedině s výkony Ježíše Krista, v závěru románu dokonce zachraňuje lidstvo před válkou.
Sovětská společnost podle Vasilenko balancuje na pokraji apokalypsy. A s eschatologií, naukou o konci světa, nabízí přímou souvislost i stopy spisovatelčiny biografie v jejím románovém světě. Autorka vyrůstala na vojenské základně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.
