Triumf Levice v Berlíně není náhoda

Je toto příští primátorka hlavního města? Elif Eralp poskakuje po sále v berlínské čtvrti Kreuzberg, obklopená stranickými kolegy. Tančí rozjařeně, mává rukama ve vzduchu, pak jásá a vrhá se kolem krku ženě vedle sebe. Video ukazující její radost z nedělní volební výhry v berlínských volbách naznačuje, v čem spočívá současná přitažlivost strany Die Linke (Levice) v Berlíně. 

Zvykli jsme si na obrazy politiků skrytých v bezpečí služební limuzíny. Nebo si potřásajících rukama při návštěvách firem. Politiků pečlivě inscenujících svou autentičnost na Instagramu nebo v reportáži o své domácnosti pro společenský časopis Bunte. U Elif Eralp je to jiné. Kdo ji ve volební kampani doprovázel, ten neměl pocit, že je na cestách s profesionální političkou. Setkali jste se s ženou, která ještě nedávno působila v lokálních projektech. S matkou dvou dětí, která by potřebovala větší byt, ale žádný nemůže najít. Eralp nemusela autentičnost inscenovat, v politice je totiž teprve pár let.

V roce 2021 se dostala do berlínského zastupitelstva a nyní by se mohla stát starostkou. První ženou s tureckým původem a první političkou Levice, která bude vládnout v Berlíně. A teprve druhou političkou Levice po durynském Bodo Ramelowovi v čele vlády spolkové země. Dalo se ale do pohybu něco, co přesahuje rámec berlínských zemských voleb. Možná je to začátek přeskupení německého levicového politického tábora, možná celé politické scény. Již několik měsíců se Levice – strana, která se před dvěma lety zdála být klinicky mrtvá – v celostátních průzkumech veřejného mínění pohybuje přibližně na stejné úrovni jako 163 let stará sociální demokracie (SPD). Nyní v Berlíně dokonce deklasovala i Zelené, kdysi vedoucí stranu velkoměst, kterou předstihla skoro o deset procentních bodů.

Co se stalo? Proč teď přichází touha po narušení statu quo i z politické levice? Posunul se levý střed – alespoň ve městech – více doleva? Nebo se naopak strana Levice posunula směrem ke středu?