0:00
0:00
Anketa14. 11. 20102 minuty

Anketa: V čem je pro vás jako básníka, básnířku Karel Hynek Mácha inspirující? (Nebo vás to zcela míjí?)

Astronaut

LADISLAV ZEDNÍK

↓ INZERCE

Vzpomínám si, jak jsem prvně listoval Máchovými sebranými spisy – bylo to někdy na střední – a říkal si: „Co na tom Máchovi všichni vidí, to je samé Dívčina na břehu sedí, žalně do vody hledí… A kde nic tu nic.“ Jenže pak jsem narazil na báseň Těžkomyslnost a všechno se najednou obrátilo – ta báseň ke mně totiž promluvila svou niternou existencionalitou tak osobně a naléhavě jako snad do té doby žádná. A tak jsem hledal dál – a nacházel. K Máji jsem se propracovával dlouho a s obtížemi. Nakonec si mě ale získal – obdivuji jej pro jeho výlučnost platnou nad rámec českého literárního kontextu, pro tak svrchované zlyrizování příběhu, s jakým jsem se v obdobné naléhavosti později setkal snad jen v Holanových Příbězích (Holan Máchu doslova ctil).

KATEŘINA RUDČENKOVÁ

Karel Hynek Mácha a jeho Máj mě nikterak neinspirují, tento druh romantické rýmované poezie je mi zcela cizí, je však pravděpodobné, že mě ovlivnil, aniž bych si toho byla vědoma. Na rozdíl od básní jsem se zájmem četla jeho intimní deník.

PETR HRUŠKA

V tom, jak dokázal poezii vymanit z vnější služebnosti. V Máji přestala být konečně česká poezie pouhým společenským činitelem pomáhajícím vzdělávat, nabádat, budit, utěšovat, zkrášlovat a poučovat. V Máji se česká poezie stala sama sebou – vzrušeným a vzrušujícím vrhem do nicoty, marnosti, utrpení ducha, jenž „hledá to, co není“. A hledá to tak opravdově a osobitě, že hrůza přechází v krásu.

BOGDAN TROJAK

Tím, že zůstal na věky mladým básníkem. Je v něm všechno to, o co s přibývajícím věkem přicházíme. Inspiruje tím, že měl sen, touhu a ideál dvacetiletého člověka. A nic na tom nemění skutečnost, že se často díval na svět z pozice pesimisty. O svůj ideál se nepřestal nikdy rvát. Na Máchovi je pro mě nejinspirativnější to, že celé jeho nitro vyplňuje po okraj mladý básník, z něhož se už nestal usedlý litoměřický právník…


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026