Už nejsme cenzoři
Třicet let pracoval jako evropský korespondent amerických novin a dnes je jedním z manažerů internetového gigantu s působností v půlce Evropy, Africe a na Blízkém východě. William Echikson vysvětluje, proč Google zůstal v Číně a proč služba Street View není prolomením našeho soukromí.
Znáte britský seriál IT Crowd (Ajťáci) a jejich vtip o tom, že když naťukáte „google“ do Googlu, tak se „poláme“ internet?
Jsem asi moc starý, neznám. Ale ukazuje to, jak se z googlování stalo normální sloveso – způsob, jakým získáváme informace, se totiž zásadně změnil a demokratizoval. Dnes si můžete vygooglovat téměř kohokoli, i mého devítiletého syna, a přečíst si jeho blog. S tím souvisí řada otázek, které dnes Google řeší.
Těch je skutečně celá řada – mluví se o nových hranicích pro to, co je soukromé a co je veřejné, o cenzuře či regulaci internetu…
Nebo další téma – kdo je odpovědný za to, co se dává na web? Pokud o mně napíšete a zveřejníte to třeba na svém blogu nebo dáte video na YouTube, tak jste odpovědná vy, nikoli platforma, na níž se to objevilo. My jsme taková neutrální platforma, což ovšem neznamená, že nepřijímáme odpovědnost – pokud se tam objeví něco nelegálního nebo policie řekne, že to musíme stáhnout, tak to okamžitě uděláme. Přesto byli letos tři naši manažeři v Itálii odsouzeni za to, že se na YouTube objevilo video, na němž je zachyceno šikanování postiženého chlapce. Policie řekla, že to máme sundat, do dvou hodin jsme to udělali, a přesto byli odsouzeni. Jenže kdybychom měli dopředu kontrolovat všechno, co jde na web, byla by to cenzura, která by…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
