Zatracené období
Na výstavě Roky ve dnech ožívá doba, na kterou se mělo zapomenout
Kdyby mu na to tehdy přišli, mohl klidně dostat pár let kriminálu. A přitom to dnes působí tak půvabně: na první strany časopisu Náš rozhlas si Max Švabinský kreslil erotické malůvky, takže třeba uvědomělému pionýrovi dodělal obrovská prsa. Tehdy čerstvý laureát Československé ceny míru a autor ikonického portrétu Julia Fučíka se tak na počátku padesátých let odreagovával v atmosféře strachu z nejtvrdších monstrprocesů. Jeho koláže se nedávno našly v antikvariátu a kunsthistorička Marie Klimešová hned měla jasno: tyto neznámé kousky nesmějí na její výstavě chybět.
Klimešová o ní snila šestnáct let. „Naše výtvarné umění v letech 1945–1957 bylo takovým ztraceným obdobím, jako by ani neexistovalo. Buď se bralo jen jako povinný přídavek k dílům vzniklým už mezi válkami, nebo naopak jako přídavek k dílům vzniklým až v šedesátých letech. Vůbec se to nepovažovalo za zajímavé období,“ říká Klimešová. Teď se to radikálně změní. Výstava Roky ve dnech v Galerii hl. města Prahy totiž do poloviny září ukazuje, že vedle přiblblého socialistického realismu tu paralelně vznikala spousta pozoruhodných věcí, bez nichž by následující plodná léta v našem umění vypadala úplně jinak.
Mezičas
„Přišla jsem na to v době, když jsme tady v Městské knihovně dělali výstavu Ohniska znovuzrození,“ vypráví Klimešová. Ta se v roce 1995 průkopnicky podívala…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
