Školy jako zboží
Nečasova vláda prolamuje tabu. Přinese školné opravdovou změnu?
Byla to docela pestrá společnost, která se v uplynulých dvou týdnech scházela v parlamentních kancelářích ODS a během několika seancí tam proseděla celkem asi šest hodin. Chodil tam bývalý ministr spravedlnosti, shodou poměrně nečekaných okolností nyní děkan plzeňské právnické fakulty. Dále psycholog se zkušeností bojovného komunálního politika z centra Prahy. A do třetice náměstek ministryně školství, specializující se na otázku evropských fondů. Ani jeden z těchto pánů zastupujících strany možné vládní koalice dosud neproslul jako znalec a protagonista reformy vysokých škol. To je téma, které v Česku v posledních deseti letech zvedá ze židlí spoustu lidí a které se až dosud kvůli zcela odlišným představám univerzitní lobby, vlády a opozice zdálo neřešitelné. Vyhrané volby ovšem dělají divy.
Teď po poměrně rychlém jednání zmíněných politiků se najednou zdá, že reforma univerzit je nadosah. Stačilo říct heslo, kterému média rozumějí: dohodli jsme se na zavedení školného. „O detailech jsme nemluvili,“ říká jeden z vyjednavačů, Jan Vitula z TOP 09. „Prostě jsme si přinesli volební programy a zjistili jsme jejich průnik,“ vysvětluje, jak se shoda na školném (maximálně 20 tisíc ročně) zrodila. Teď přichází čas na otázky, nakolik je něco podobného skutečně rozumné zavádět.
Známe to
V rovině ideologických tezí to vypadá docela dobře. Školné udělá z pasivních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
