Chalupář se vrací

Konec panských rad z Vysočiny, Miloš Zeman je zpět v aktivní politice. Ke galerii současných společenských záhad přibyla další – proč se bývalý premiér po letech hlasitého „nikdy“ pouští do projektu, který zatím nemá moc nadějí na úspěch?

Aula praská ve švech, studenti sedí i na schodech a vytahují mobily, aby si hosta zvěčnili. „Přišel jsem ze zvědavosti – zajímá mě jako osobnost, zajímají mě jeho názory,“ říká na chodbě před sálem maturant Martin Hruška. Pak Martin a asi stovka dalších studentů uherskohradišťského gymnázia hodinu a půl během lednového odpoledne zaujatě poslouchají proslov muže v blankytné košili a čas od času vybuchnou smíchy u židovských anekdot nebo u vtipu o tom, co se stane, když Klaus a Zeman přijdou do pekla.

Muž, který perlí za katedrou, je druhým z dvojice hrdinů toho vtipu. Ale vůbec nepřipomíná vysloužilého politika sedícího v bačkorách u kamen na chalupě – tedy image, kterou si Miloš Zeman léta budoval. Každému posluchači tady v aule je po několika minutách jasné, že expremiér a bývalý šéf ČSSD neztratil žádnou ze svých typických charakteristik.

Vulgarity a psychiatrické diagnózy v každé páté větě? Odškrtnuto. Jen kdysi nejpoužívanějšího „impotenta“ nahradili jiní oblíbenci. Studenti se dozvěděli, že předválečný britský premiér Chamberlain…