Paměť vody
Už si ani přesně nepamatuji, kolikrát se mě lidé ptali na paměť vody. O vědcích se někdy říká, že si nedokážou vydělat ani na slanou vodu; já se molekulárním studiem solí ve vodě živím. A přirozenou součástí mé práce jsou popularizační přednášky pro školy a širší veřejnost. Povídat o vodě mě hrozně baví, protože kapalina, která je všude kolem nás, je fascinující a má spoustu zvláštních vlastností. Vědci napočítali více než padesát anomálií, z nichž nejznámější je fakt, že led je lehčí než voda, a tento počet určitě není konečný.
Na konci každé mé přednášky se někdo z publika téměř zákonitě zeptá - jak je to tedy s pamětí vody? Mohou ve vodě zanechat stopu látky, které v ní byly rozpuštěné? Naučil jsem se už navnadit pozornost tazatele tím, že nejprve řeknu, že odpověď na jeho otázku je jednoznačně kladná. Ano, molekuly vody se kolem rozpuštěných látek uspořádávají a určitý čas si toto uspořádání budou pamatovat, i když látka zmizí. Zásadní je ale otázka, jak dlouho paměť vody trvá, a věda na ni dnes dokáže jednoznačně odpovědět pomocí celé řady experimentálních i výpočetních technik. Odpověď zní, že s pamětí vody je to ještě podstatně horší než s tou mojí, a já přitom krátký nákupní seznam udržím v hlavě maximálně hodinu. Voda je ale mnohem větší sklerotik, nedokáže si zapamatovat rozpuštěnou látku déle než miliardtinu sekundy.
V principu je tedy možné připravit vodu se změněnými…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
