Já zachráním Pákistán

Příběh vzestupů a pádů, útěků a návratů. Kariéru Bénazír Bhuttové si těžko představit jinde než v Pákistánu, uměle vytvořeném státě s množstvím národů a odlišných zvyků.

Pákistán není Blízký východ ani Írán, blíž má spíš k Indii nebo Turecku. Žena se tam prosadit může – vyžaduje to ale mimořádnou drzost a také inteligenci a schopnost přizpůsobit se mužskému světu. Tak o Bhuttové píše spisovatel Salman Rushdie v románu Hanba. Dívka pocházejí z jednoho z hlavních rodinných klanů v zemi, který jeho konkurent srazí na kolena, se vzchopí k akci a pomstí popraveného otce. Přes těhotenské nevolnosti dokáže vést předvolební kampaň. Stává se premiérkou, úspěšně proplouvá intrikami politiky. Stíhá rodit děti a vést zemi se 120 miliony obyvatel. A pak je tu i další stránka věci. Bhuttová se ve vší tichosti a v souladu se zavedenými orientálními zvyklostmi vždy snažila, aby měla v době svých politických pádů z čeho žít. Výsledkem je množství korupčních afér a tři roky vězení od pákistánského soudu. Bhuttová s tím ale nemá žádný problém a chce znovu bojovat o premiérský post. Prý je nejvyšší čas na záchranu země od diktatury a radikálního islámu.

Islám a socialismus

Historie rodiny Bhuttových ukazuje, že dědičnost nejvyšší státnické funkce není jen neduhem diktatur. Rezidenci měli na území dnešní jihopákistánské provincie Sindh, příjmy měli z pronájmu půdy a dobře…