Týden nářků
Děsivým událostem na virginské polytechnice nepředcházel žádný boj ani sebeobětování, nevedl je žádný vyšší princip. Ti, kteří tam zemřeli, za nic nebojovali. Nezavraždili je naši nepřátelé. Nebyli mučedníky.
Christopher Hitchens(1949) je spisovatel a filozof. Pochází z Velké Británie, žije ale ve Spojených státech. Je komentátorem Vanity Fair a Slate Magazine. Jeho nejslavnější kniha je The Trial of Henry Kissinger, v níž tvrdě kritizuje Kissingerovu politickou minulost. Jeho nejnovější kniha se jmenuje Thomas Jefferson: Autor Ameriky.
Joan Didionová jednou řekla, že když Američané použijí větu „žádný člověk není ostrov“, myslí si, že citují Ernesta Hemingwaye. Jenže Hemingway ta podmanivá slova citoval z básnické sbírky Johna Donnea. V mottu svého románu Komu zvoní hrana z ní použil jednu strofu, z níž si navíc vypůjčil jeden z nejslavnějších titulů 20. století. Hemingway však nechtěl říct doslova, že všechny pohřby jsou stejné nebo že každé smrti je třeba litovat stejně. Chtěl říct, že pokud by španělskou republiku ovládl fašismus, znamenalo by to porážku nás všech. Byla to otázka solidarity, ale také vlastního zájmu. Buď se zastanete svých přátel právě teď, anebo později někdo opustí a potupí zase vás.
Děsivým událostem na virginské polytechnice nepředcházel žádný boj ani sebeobětování, nevedl je žádný vyšší princip. Ti, kteří tam zemřeli, za nic nebojovali. Nezavraždili je naši nepřátelé. Nebyli mučedníky. Uveďme ale jeden příklad z únavné národní slavnosti nářků, kterou jsme měli možnost před pár dny sledovat. Na Cornellově univerzitě vyzváněly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
