Matička Vlast volá
Se ztrátou pozice supervelmoci se Moskva nesmířila. Nyní se ukazuje, že se nehodlá smířit ani s poklesem své populační váhy. Právě proto prezident Vladimir Putin vyhlásil program „velkého návratu“ etnických Rusů.
Se ztrátou pozice supervelmoci se Moskva nesmířila. Dokládá to odporem k protiraketovému systému USA. Nyní se ukazuje, že se nehodlá smířit ani s poklesem své populační váhy. Se situací, kdy počet obyvatel klesá o tři čtvrtiny milionu ročně, ubývá Rusů jako národa i občanů Ruské federace. Právě proto prezident Vladimir Putin vyhlásil program „velkého návratu“ etnických Rusů.
Před pouhými 15 lety byl Sovětský svaz třetí nejlidnatější zemí planety a mířil k metě 300 milionů. Pak ztratil nejenom polovinu populace rozpadem impéria, ale i ono „zbytkové Rusko“ demograficky chátrá. Nyní se propadlo pod 143 milionů, což znamená, že na jeho dosud sedmou příčku již dotírá Bangladéš, zatímco USA na třetí pozici metu 300 milionů právě v říjnu překonaly. Putin se demografické katastrofě věnoval v přímé televizní debatě s občany a na 2. sjezdu ruské diaspory v Petrohradě ohlásil přistěhovalecký program. Moskva se snaží změnit zoufalou situaci i za cenu ztráty části své páté kolony v zemích bývalého Sovětského svazu. Zdá se, že na pořadu dne jsou jiné priority než boj proti „porušování práv ruskojazyčné menšiny“ v Pobaltí či na Ukrajině. Velká repatriace a podporovaný baby boom (velké příspěvky na druhé a další děti) mají zachránit slábnoucí velmoc před vymíráním a samotnému Putinovi vylepšit jeho program „pronárodní politiky“.
Moskva láká, Sibiř si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
