Co se děje ve světě
Poslední román světově nejproslulejšího dánského autora současnosti Petera Hoega vyvolal ve Skandinávii značný rozruch ještě před oficiální premiérou. A to nikoli díky tomu, že v tamních podmínkách se podobná literární událost běžně dostává na titulní strany novin.
Poslední román světově nejproslulejšího dánského autora současnosti Petera Hoega vyvolal ve Skandinávii značný rozruch ještě před oficiální premiérou. A to nikoli díky tomu, že v tamních podmínkách se podobná literární událost běžně dostává na titulní strany novin. Jistý knihkupec poskytl potajmu Hoegovo zbrusu nové dílo Tichá dívka jedněm novinám a recenze tu vyšla neférově předčasně.
Hoega znají dobře i čeští čtenáři, a to hlavně díky pozoruhodnému románu Cit slečny Smilly pro sníh (1992), který se stal svého času i nejprodávanějším zahraničním titulem roku ve Spojených státech. Napínavá sci-fi detektivka o slečně Smille na stopě vrahů malého chlapce je důmyslnou literární hříčkou, kde nejde ani tolik o vyřešení kriminálního rébusu jako o kritiku západní civilizace. Postava Inuitodánky (tedy společenského outsidera) Smilly je přitom typická i pro ostatní čtyři knihy, které Hoeg v devadesátých letech vydal a z nichž si česky můžeme přečíst dvě, román Představy o dvacátém století a novelistickou sbírku Příběhy jedné noci. Hoegovi protagonisté stojí stranou společnosti nebo rovnou na jejím dně, a vystavují tak na odiv její normalizovanou zvrácenost.
Po světovém úspěchu Smilly dánští kritici Hoega vynášeli do nebes: mimo jiné i za to, že do tamější literatury vrátil velký příběh a starého dobrého vševědoucího vypravěče. Jeho předposlední knihu Žena a opičák ale kritika nemilosrdně popravila.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
