Třikrát na okraj

Podle nejmenovaného člena rady ČNB, který promluvil v časopise Týden, je potřeba se odpoutat od závislosti na vývozu a více spotřebovávat doma. Docílit toho se má tlakem na podniky, aby zvýšily platy, a lidé tak měli co utrácet. A jak to prakticky provést? Inu i v tom má anonym jasno. Vláda podnikům zrychlí odpisy moderních strojů, a pokud na firmy nebude platit tenhle cukr, nastoupí bič. Centrální banka zvýší úroky, a tím pádem ztíží podnikům přístup k úvěrům. Takže podnikatelé se leknou, zvýší platy a všem bude dobře. Taková ekonomická moudra jsme neslyšeli od dob Valtra Komárka, který mluvil o marce za tři padesát (v době, kdy stála 18 korun). A kdo že je jeho současným nástupcem? Čtenář může hádat ze tří možností: Miroslav Singer, Rober Holman nebo Pavel Řežábek. Singer autorství těchto výroků popřel, u akademika Holmana jsou v rozporu s téměř vším, co napsal za posledních patnáct let. Zřejmě tedy zbývá poslední z trojice. Muž, kterého si prezident do bankovní rady vybral podle svých slov mimo jiné proto, že „nepsal matematické rovnice na tabuli na vysoké škole“ a „potýkal se s praktickými úkoly“ v Konsolidační bance. Pro potýkání se s praktickými problémy celé české ekonomiky by mu ale možná trocha teoretického vzdělání neuškodila.

•••

Když už se Němci do něčeho dají, dělají to důkladně. Nyní se dali na ekonomický liberalismus, což s sebou nese i nečekané peripetie. Od 1. ledna platí Hartz IV, zákon, jenž nutí…