NASA míří ke hvězdám

Ze dna nejhlubší propasti až na vrchol Everestu. Tak by se dal popsat příběh, který v posledních dvou letech prožil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku. Organizace, jejíž chod řídí především strach z neúspěchu, se po předloňské tragédii raketoplánu Columbia dlouhé měsíce topila v hluboké krizi a rozpočtové nouzi. Teď prožívá jedno z nejúspěšnějších období své existence. Povrch Marsu vítězoslavně brázdí její vozítka Spirit a Opportunity, kolem Saturnova měsíce Titanu krouží sonda Cassini a minulý týden obletěly svět fotografie dokládající triumf mimořádně obtížné mise modulu Deep Impact, jemuž se podařilo trefit kometu Tempel 1.

Na kometě

Pečlivě naplánovaná a prakticky v přímém přenosu zdokumentovaná srážka amerického projektilu s kometou je nepochybně mediálně vděčným představením, které může pomoci oživit skomírající zájem veřejnosti o kosmické projekty, a podpořit tak uvadající ochotu politiků podobné věci platit. Pokud by NASA uvažovala takto, může být spokojena – v době zásahu zaznamenala na svých webových stránkách rekordní miliardu (sic!) přístupů. Slibuje však Deep Impact i něco jiného?

Skeptici namítají, že za 333 milionů dolarů (bezmála 8,5 miliardy korun) lze pořídit i jiné věci, než jen spektakulární nebeský ohňostroj k oslavě Dne nezávislosti. Pravdu přitom bezpochyby mají v tom, že NASA, která barometr společenských nálad sleduje snad…