Co se děje ve světě

V polovině června spustilo pravidelnou letní sérii víkendových představení antické divadlo v Epidauru. Jde o nejzachovalejší starověké divadlo v Řecku. Má vynikající akustiku a ve 20. století se stalo vzorem téměř všem architektonickým nápodobám antického divadla. Jeho současné využití je ovšem lehce staromódní.
První moderní inscenace se v Epidauru odehrála na konci třicátých let, od roku 1954 se tu pak v letních měsících začal pořádat festival antického dramatu. Ještě v šedesátých letech tu byla pouze jedna noclehárna, žádná tekoucí voda a vedení elektrického proudu končilo 30 km od divadla. Dnes je všechno jinak, pro návštěvníky se vybudovala veškerá infrastruktura, jedna věc se však nezměnila: v Epidauru se hrají pouze a jedině antické tragédie a komedie. Podobné starší festivaly ve Francii či Itálii mezitím přepustily svá starověká divadla alespoň zčásti opeře a baletu. Také v Athénách v římském divadle, stejně jako na podobných scénách v Turecku, Bulharsku, Albánii, Makedonii, v Izraeli či Španělsku vládne programu hudba. V Epidauru je hudba naproti tomu vyhoštěna z akusticky nedostižného prostoru do malého divadélka v ruinách nedalekého starověkého města, které očekávání rozhodně neuspokojí.
Vůči hudebnímu a vůbec modernímu repertoáru jsou neústupní především archeologové, kteří mají v Epidauru poslední slovo. Dokonce ani římská komedie od Plauta či Terentia se zde nehraje.…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















