Moje dcera je mé neštěstí
Ještě donedávna žila Sushma (38) v indickém Dillí spokojeným životem. Spolu s dobře zajištěným manželem vychovávala dvě dcery a před několika měsíci otěhotněla potřetí. Idyla skončila, když se ukázalo, že opět čeká holčičku. Během několika dnů jí tchyně a manžel toužící po synovi udělali ze života peklo a donutili ji k interrupci. Pokus zplodit „pokračovatele rodu“ nevyšel, jak by si přáli, a Sushmu teď nutí k jeho opakování. Příběh není žádnou okrajovou anomálií, selektivní potraty dívčích embryí dnes dosahují v Indii děsivých rozměrů.
Záhady kolem batolat
Podle dostupných statistik připadá v drtivé většině zemí světa dlouhodobě na 100 mužů 103 až 105 žen, v Indii se však v posledních deseti letech tento rovnovážný poměr začíná nebezpečně vychylovat a na sto chlapců už v průměru připadá jen 85 dívek. Důvody jsou nasnadě: v žádné jiné zemi dnes nedochází k tolika záměrným potratům děvčátek, jako právě v největší demokracii světa. Není to přitom způsobeno nějakou iracionální nenávistí k ženskému pohlaví, interrupce v drtivé většině případů diktují „existenční ohledy“.
Indická tradice vyžaduje, aby dívka při vdavkách přinesla rodině manžela nemalé věno. Navíc se očekává, že rodiče nevěsty uhradí i všechny náklady spojené se svatbou, jež mohou leckdy spolykat podstatnou část rodinných úspor. Pro nemálo chudých rodičů tak může narození jedné či dokonce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
