Až přijdou klony

Mělo by se reproduktivní klonování lidí postavit mimo zákon? V tuto chvíli je odpověď jednoznačná: rozhodně ano. Za dvacet let však může být toto dilema mnohem hůře řešitelné. Co je dnes krajně riskantní, může být v budoucnu dobře zvládnutou záležitostí.

Když dva dělají totéž

Zpráv o narození dalších a dalších údajných lidských klonů přibývá téměř každým dnem. Žádná z nich však nebyla potvrzena nezávislými autoritami a nezdá se ani, že by o to jejich šiřitelé stáli. Tajnůstkářské vystupování obskurní bahamské společnosti Clonaid je toho názorným příkladem. Jisté jsou však dvě věci. Za prvé, že klonování lidí je na spadnutí. A za druhé, že je po něm poptávka. Clonaid patrně nelže ani příliš nepřehání, když tvrdí, že na seznamu klonuchtivých čekatelů má na dva tisíce lidí.

Prozatím se mluví jen o případech, jež získaly publicitu. Klidně se však může stát, že klonovací kliniky vzniknou (nebo už ve vší tichosti pracují) v zemích, kam není příliš vidět. Markantním příkladem je Čína, ale s příslušným investičním kapitálem mohou taková pracoviště působit kdekoli ve třetím světě, kam média nedohlédnou a úředníky lze uplatit. Časem tak může po světě pobíhat mnohem více klonovaných jedinců, než bude oficiálně známo. Je však otázka, zda se jim bude běhat dobře.

Klonování se zásadně liší od běžné pohlavní reprodukce. Při běžném oplodnění se spojí vajíčko a spermie. Každá z těchto…