Průmyslníci před oltářem vlasti
Ve vzduchu začínají poletovat stovky milionů eur – a část z nich by mohla už zanedlouho skončit na českých kontech. Evropská unie se totiž rozhodla čelit rizikům, která jsou spojena s globálním oteplováním, a odhlasovala si, že sníží emise skleníkových plynů, jež k němu významně přispívají. A právě v těchto dnech začíná dolaďovat systém, který bude průmyslové podniky ke splnění tohoto závazku významně motivovat. Firmy, které by jej nebraly vážně, vystavuje neobvykle přísným pokutám, zatímco ekologicky vstřícným společnostem dává šanci získat nemalé peníze.
Kredit nad zlato
První impulz dostala tato snaha před šesti lety na celosvětové konferenci o změnách klimatu v japonském Kjótu. Právě na ní se totiž více než sto osmdesát zemí světa dohodlo, že vypouštění kysličníku uhličitého a dalších skleníkových plynů sníží alespoň o pár procent. Třebaže protokol ještě stále kvůli obstrukcím Spojených států a Ruska nevstoupil v platnost, rozhodla se Unie svůj tamní závazek dodržet a do deseti let snížit své emise o 8 % oproti stavu z roku 1990.
Začíná proto zavádět systém, do něhož se napřesrok budou muset povinně zapojit desítky tisíc podniků ve všech členských zemích. Jeho princip je jednoduchý. Každá země obdrží „právo“ vypustit jen určité množství kysličníku uhličitého ročně a to bude moci administrativně zdarma rozdělit v podobě kreditů mezi domácí podniky. Ty pak budou smět emitovat jen takové množství CO2, které bude odpovídat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
