Ticho věští smrt
Loňské teroristické útoky na světové obchodní centrum se dotkly téměř každého a přirozeně se odrazily i v literatuře. V beletrii ovšem dosud ne právě silně - snad proto, že od události uplynul zatím krátký čas, nebo proto, že doba, v níž vládne ironie, zkrátka nepřeje patosu. Jedním z nejslavnějších autorů, kteří se s 11. zářím už stihli literárně vypořádat, je kultovní britský spisovatel Iain Banks. Jeho nejnovější román Dead Air (Mrtvý vzduch) se na pultech britských knihkupectví objevil právě v těchto dnech. Newyorské události, které se odehrávají v pozadí příběhu, zakládají celou atmosféru knihy.
Mrtvý éter
Iain Banks bezesporu patří k nejúspěšnějším britským autorům - je zbožňován čtenáři a jeho temné postapokalyptické romány uchvacují kritiky úžasnými obrazy i skvostným jazykem. Kultovní postavení si ale získal i mimo „seriózní“ beletrii - píše totiž paralelně také science fiction romány, které podepisuje jako Iain M. Banks. Navíc se mu prý píše neuvěřitelně snadno. O jeho talentu se mohli přesvědčit i čeští čtenáři: už před lety vyšla v českém překladu autorova průlomová prvotina Vosí továrna, nedávno pak neméně skvělá Píseň kamene. Svůj nejnovější opus, více než 400stránkový román Dead Air, zvládl autor napsat za pouhých šest týdnů horečnaté práce. Dle vlastních slov měl román rozpracovaný už před rokem, ovšem útok na americká města (mimochodem, scéna velkoměsta v plamenech do Banksových imaginárních krajin zapadá dokonale) nasměroval…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
